Co tyto pojmy znamenají? Mají praktický význam?
Predestinace: dopředu určený cíl (v náboženském smyslu: určen do nebe; určen do zatracení)
Řím 8:28-30 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou. 29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími. 30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
Podle uvedeného textu existuje predestinace - totiž že Bůh určil někomu jako cíl spasení. To co je ale důležité, je že tento cíl určil Bůh všem lidem! Tedy existuje „predestinace", ale ne tak že někdo je predestinován ke spasení a někdo k zatracení!
Boží cíl pro každého člověka je spasení!
To potvrzeno i dalšími místy Písma: 2Tes 2:13-14; 1Tim 2-6; a další.
Cesta je jasná: uvěřit v Ježíše Krista. Znovu se narodit.
Determinace
Determinace znamená, že vše v životě určeno, není skutečná svoboda, okolnosti určují co s tebou bude; dokonce i to co „svobodně" uděláš je dopředu určeno! Je to tak? Existuje determinace?
2M 20:4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí. 5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,
6 A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.
Ano - existuje determinace : požehnání x zlořečení v nejširším smyslu. To znamená, že někomu přichází do života spíše dobré a někomu spíše zlé. Ale je to jednak zákonitý výsledek vlastního konání, konání rodičů. Dále je třeba velice zdůraznit, že je tu dobrá zpráva: Ježíš byl zlořečený (Gal 3:13). Tedy lze změnit zlořečený život v požehnaný.
Je třeba si také uvědomit zákonitost, kterou Bůh zjevuje u Abrahama (1M12:1-3). Kdekdo by rád byl jako Abraham - požehnaný a požehnáním. To je jistě dobře. Tím spíše, když si uvědomíme, že to platí obousměrně. Když jsi požehnaný, jsi i požehnáním. Když jsi zlořečený, jsi i zlořečením! Proto je třeba se starat o to, abych byl požehnáním - aby lidé okolo mě (děti, rodina, bližní, spoluobčané) nebyli zlořečení (5M 27,28; Jer 17:5; 48:10), ale požehnaní.
