Jan 17:15-24 Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa. Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého. Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa. Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest. Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět. A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě. Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne, Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal. A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme. Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval.
1 Korintským 3:1 A já, bratří, nemohl jsem vám mluviti jako duchovním, ale jako tělesným, jako maličkým v Kristu. Mlékem jsem vás živil, a ne pokrmem; nebo jste ještě nemohli pokrmů tvrdších užívati, ano i nyní ještě nemůžete. Ještě zajisté tělesní jste. Poněvadžť jest mezi vámi nenávist, svárové a různice, zdaž ještě tělesní nejste? a tak podle člověka chodíte. Nebo když někdo říká: Jáť jsem Pavlův, jiný pak: Já Apollův, zdaliž nejste tělesní? Nebo kdo jest Pavel, a kdo jest Apollo, než služebníci, skrze něž jste uvěřili, a jakž jednomu každému dal Pán? Jáť jsem štípil, Apollo zaléval, ale Bůh dal zrůst.
Galatským 5:19-21 Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost, Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice, sekty, Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréžto kdožkoli činí, toť vám předpovídám, jakož jsem i prve pravil, že království Božího dědicové nebudou.
Účel Ježíšovy modlitby krátce před tím, než byl v Getsemanské zahradě zatčen, vysvítá z verše 21. Říká v něm: "Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal." Ježíš zde vyslovuje požadavek, aby církev byla jednotná a též sjednocená s Bohem. Proč? Aby svět mohl v Ježíše uvěřit.
Bůh si tedy přeje, aby církev byla zajedno, aby skrze ni lidé mohli uvěřit v Ježíše Krista. Je však zásadně nesprávné vytvářet jednotu umělou, formální. Ježíšovu požadavku na jednotu věřících předchází totiž ve verši 19 důležitý předpoklad: "A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě". To znamená, že člověk je posvěcen skrze vylití Ježíšovy krve, kromě toho ale též pravdou Jeho slova. V ní také žije. Jednotlivé pravdy Slova se tedy stávají samozřejmou a nedílnou součástí jeho života. Bez toho nemá smysl o jednotě vůbec uvažovat.
Jednota je vícevrstevný pojem. Základní podmínkou pro její vznik je sjednocení věřících Ježíšovou krví. Z toho pak vychází sjednocení skrze pravdu Božího Slova. To onu základní jednotu utvrzuje, protože prostřednictvím svého Slova Bůh svůj lid k této jednotě vede.
Nelze to však obrátit. Stejné učení nemůže být sjednocujícím činitelem lidí, kteří nejsou předtím sjednoceni už skrze krev Ježíše. Na druhou stranu, přestože jednotlivé denominace se mohou lišit v méně podstatných otázkách a jejich jednotě to nemusí být na překážku, zásadně rozdílné učení sjednocení znemožňuje. Poznání, které pochází od Pána, je totiž vždy navzájem v souladu. Jednotu sice lze v takovém případě vytvořit, je to ale jednota formální, náboženská.
Zásadní překážkou pro vznik jednoty je tělesnost, jak o tom píše apoštol Pavel do Korintu např. v 1Kor 3:3: "Poněvadžť jest mezi vámi nenávist, svárové a různice, zdaž ještě tělesní nejste?" Častým důvodem nejednoty plynoucí z tělesnosti je to, že lidé nejsou na svém místě. Protože jsou tělesní ve smyslu Gal 5:19-21, mají ambice vykonávat něco, k čemu nejsou povoláni ani uschopněni. Taková církev ke skutečné jednotě dospět nemůže.
Církev, která je postavena na posvěcení krví Ježíše Krista, na posvěcení skrze pravdu Božího Slova a na posvěcení Boží slávou (Jan 17:22) a jasně odmítá tělesný přístup k Bohu a Jeho Slovu, k jednotě dospívá. Takové církve pak mohou být jednotné i v širším měřítku a utvářet tak jednotnou církev tak, jak to Bůh skutečně zamýšlí.
