2Paralipomenon 34:3-21 Léta zajisté osmého kralování svého (král Joziáš pozn. N.Ž.), když ještě mládenček byl, počal hledati Boha Davida otce svého, dvanáctého pak léta počal vyčišťovati Judy a Jeruzaléma od výsostí, hájů, rytin a slitin. 4 Nebo u přítomnosti jeho rozbořili oltáře Bálů, i obrazy slunečné, kteříž byli na nich, zpodtínal ... 8 Léta pak osmnáctého kralování svého, když vyčistil zemi a dům Boží, poslal Safana syna Azaliášova, a Maaseiáše úředníka města, a Joacha syna Joachazova kanclíře, aby opraven byl dům Hospodina Boha jeho ...14 A když vynášeli peníze, kteréž byli sneseny do domu Hospodinova, našel Helkiáš kněz knihu zákona Hospodinova vydaného skrze Mojžíše ... 20 A rozkázal král Helkiášovi, též Achikamovi synu Safanovu, a Abdonovi synu Míchovu, a Safanovi písaři, a Asaiášovi služebníku královskému, řka: 21 Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o pozůstalý lid Izraelský a Judský, z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký jest hněv Hospodinův, kterýž jest vylit na nás, proto že neostříhali otcové naši slova Hospodinova, aby činili všecko, což psáno jest v knize této.
Skutky 19:1-5 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky, 2 Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý. 3 On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým. 4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše. 5 Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
Reformace církve není otázka jednoho dne ani jednoho roku. Ačkoli se započala již před staletími, trvá dodnes a stále není dokončena. Jak by reformace měla probíhat ukazuje Boží Slovo na příkladu obnovy, kterou v Izraeli provedl král Joziáš. Jeho obnova proběhla ve dvou fázích (2Paralipomenon 34:3-21). Izraelci se předtím od Boha odvrátili a začali místo Něj uctívat modly. Král Joziáš, který byl vychováván k úctě k Bohu, se rozhodl tento stav změnit a uvést do souladu s Boží vůlí. Nejprve vyčistil Jeruzalém a Judsko od model a hájů, v nichž tyto modly Izraelci uctívali. Udělal to, k čemu jej léta vychovávali. Tedy vlastně nic převratně nového. Jen to provedl skutečně precizně. Trvalo to deset let. Při této očistě, a tedy vlastně díky ní, pak byla nalezena kniha Zákona. Díky tomu mohli Izraelci poznat, jak daleko se od svého Boha vzdálili a najít v Písmu cestu ke skutečné, hluboké obnově. Bez desetiletí, v němž se trpělivě a nekompromisně zbavovali zátěže minulosti, by se však k této obnově, o niž hlavně šlo, nedostali. Jsou tedy dvě fáze reformace, přičemž bez té první nemůže proběhnout druhá. Reformace proto začíná tak, že se najdou lidé, kteří se s chutí a jednoznačně pustí do práce, kterou před ně Bůh předkládá. I když zpočátku jen v rámci toho, co jsou v dané chvíli v dané chvíli schopni vidět a čemu rozumějí. Takový postoj má Bůh rád. Měl ho Joziáš, a měl ho i jistý Apollo, který horlivě kázal Boží Slovo v dobách prvotní církve v Korintu. Nevěděl všechno, vždyť kázal jen Janův křest pokání. Kázal však tak, že si jej Bůh oblíbil a poslal mu do cesty apoštola Pavla, který jej seznámil i s křtem Ježíšovým a on tak mohl Boží zjevení zvěstovat úplné (Sk 19:1-5). Tak je tomu i dnes. Pokud jednáme horlivě, ze srdce otevřeného Božímu vedení, přijde časem podobně jako v reformaci krále Joziáše ona druhá fáze - nalezení knihy Zákona, tedy prohloubení fáze první. Ať už na rovině osobní nebo na rovině církve. A v tomto bodě v historii reformace církve často nastává krach. Lidé, kteří až do té chvíle provedli řadu dobrých kroků k obnově církve, se zastaví v domnění, že reforma je dostatečná. Obnova se zastaví a církev zůstane na půli cesty.§Reformace proto stále neskončila. Bůh si totiž přijde až pro církev obnovenou, takovou jakou popsal ve Svém Slově. A to se podaří jedině díky její skutečné, do konce dotažené reformaci.
