1Korintským 1:17-25 Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův. 18 Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. 19 Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu. 20 Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa? Zdaliž Bůh neobrátil moudrosti tohoto světa v bláznovství? 21 Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící, 22 Poněvadž i Židé zázraků žádají, i Řekové hledají moudrosti. 23 Myť pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení, a Řekům bláznovství, 24 Ale povolaným, i Židům i Řekům, Krista, Boží moc a Boží moudrost. 25 Nebo to bláznovství Boží jest moudřejší nežli lidé a mdloba Boží jest silnější než lidé.
Efezským 3:20 Tomu pak, kterýž mocen jest nade všecko učiniti mnohem hojněji, nežli my prosíme aneb rozumíme, podle moci té, kterouž dělá v nás…
Římanům 14:1-4 Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách. 2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu. 3 Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. 4 Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
Boží moc působí jedině tehdy, pokud uvěříme tomu, co Bůh říká. Boží moc není oddělena od Boha a Jeho Slova; pokud někdo očekává projevy Boží moci bez vazby na Slovo, nedočká se.
Kázat evangelium prostřednictvím pouhého řečnického umění bez moci, jež je obsažena v evangeliu, vyprazdňuje Kristův kříž. V takovém případě se totiž nemůže projevit jeho spasitelná moc, jelikož v takovém způsobu kázání není obsažena. Vytváří se naopak zdání, že některých věcí lze dosáhnout za pomoci pouhého dovedného výkladu Božího Slova. To svádí to k tomu, že lidé se domnívají, že řady věcí včetně spasení lze dosáhnout bez působení této moci, pouhým vlastním snažením. Kristův kříž pak logicky postrádá svůj význam, lze se bez něj totiž obejít.
Pokud Kristův kříž vyprázdníme, tedy zbavíme jeho skutečného významu, stává se pouhou nadbytečnou zajímavostí, nebo je dokonce zpochybňován, stejně jako Kristova oběť sama.
Kristův kříž je neoddělitelně spojen se Slovem o něm a rovněž tak s Boží mocí. Pavel říká, že právě Slovo je mocí ke spasení. Tak, že jsme uvěřili a přijali to Slovo, v němž je moc obsažena. Kristova smrt sama o sobě spasitelná není. Pokud by to tak bylo, pak by byl každý člověk spasen už při narození, jelikož Kristus zemřel za všechny. Jedině v Božím Slově je obsažena moc k záchraně. Abychom mohli být spaseni, musíme Slovu spasení uvěřit. Neuvěříme-li slovům, která říkají, že Ježíš za nás zemřel a byl vzkříšen a my tak můžeme být zachráněni, moc spasení v nás a vůči nám nemůže působit.
Tento princip platí pro veškeré Boží Slovo. Jedině tehdy, když mu uvěříme, může se uvolnit moc, která je v něm.
Jinak řečeno: když máš Slovo, tak máš moc, protože Slovo je ta Boží moc. Pochybujeme-li o Slovu, moc v něm obsažená nemůže působit. Boží moc není síla, která odněkud sama od sebe sestoupí, není oddělena od Boha a Jeho Slova. Toužit po této moci oddělené od Boha, Jeho slova a Jeho činů, je marné, bludné.
Moc získáváme v souladu s mocí, která skrze Slovo působí v nás, v harmonii s ní (Ef 3:20). Boží moc začne působit, pokud v nás nalezne něco, co s ní ladí. Tedy Boží Slovo. Jestli například chceme získat Boží požehnání, musíme věřit tomu, že Bůh i dnes požehnání aktivně udílí.
Věříme-li, že moc se v dané oblasti může uvolnit tak, jak o tom mluví Boží Slovo, skutečně se začne uvolňovat. A nejen to, může se uvolnit i v podstatně větší síle, než kolik očekáváme (Ef 3:20).
Tedy jedině pokud uvěříme tomu, co Bůh říká, může se projevit i moc, která je v tom kterém slově obsažena.
