6 Posilniž se a zmužile se měj, nebo ty uvedeš v dědictví lidu tomuto zemi, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že ji dám jim. 7 Toliko posilň se a udatně sobě počínej, abys ostříhal a činil všecko podlé zákona, kterýž přikázal tobě Mojžíš, služebník můj; neuchyluj se od něho na pravo ani na levo, abys byl opatrný ve všem, k čemuž se obrátíš.
2.Paralipomenon 13:7 A sebrali se k němu lidé nevážní a bezbožní a zsilili se proti Roboámovi synu Šalomounovu, Roboám pak byv dítě a srdce choulostivého, neodepřel jim zmužile.
Přísloví 27:17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
List Jakubův 1:12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
List Jakubův 3:2 … Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.
Izaiáš 42:13-15 Hospodin jako silný rek vyjde, jako muž válečný rozhorlí se, troubiti, anobrž i prokřikovati bude, a proti nepřátelům svým zmužile sobě počínati, řka: 14 Mlčel jsem dosti dlouho, činil jsem se neslyše, zdržoval jsem se, ale již jako pracující ku porodu křičeti budu, pohubím a sehltím vše pojednou. 15 V pustinu obrátím hory i pahrbky, a všelikou bylinu jejich usuším, a obrátím řeky v ostrovy, a jezera vysuším.
1.Mojžíšova 1:24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
Žalm 128:1-4 … Blahoslavený každý, kdo se bojí Hospodina, a chodí po cestách jeho. 2 Nebo z práce rukou svých živnost míti budeš, blahoslavený budeš, a štastněť se povede. 3 Manželka tvá jako vinný kmen plodný po bocích domu tvého, dítky tvé jako mladistvé olivoví vůkol stolu tvého. 4 Aj, takovéť bude míti požehnání muž bojící se Hospodina.
Matouš 5:13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
Mužům dneška stále více chybí odvaha, jsou změkčilého srdce a odmítají nést zodpovědnost, která jim přísluší. V tomto kontextu lze dokonce hovořit o celospolečenské krizi mužů. Žádoucí stav a cestu k nápravě ukazuje Boží Slovo. Například v knize Jozue, když se Bůh rozhodl, že po smrti Mojžíše uvede svůj lid do zaslíbené země, čteme, že k tomu potřeboval zmužilého vůdce. A proto ukazuje základní předpoklady a požadavky pro to, aby muž byl mužem ve skutečném smyslu toho slova.
Prvním předpokladem zmužilosti je nemít strach. Bůh postavil Jozue před nesnadný úkol – obsadit zemi, kterou Hospodin vytýčil a Izraelcům slíbil. To nejde dělat se strachem. Proto Bůh říká k Jozue: „Posilniž se a zmužile se měj“ (Joz 1:6). Muž, který se bojí, jednoduše nemůže být zmužilý. Strach a zmužilost se navzájem vylučují. A naopak - kdo se nebojí, ten splnil jedno z kriterií, jimiž Bůh charakterituje zmužilost. Muž se neobejde bez odvahy; především bez odvahy Boha poslechnout, mít otevřené srdce, být ochoten uvěřit tomu co Bůh říká a skutečně to přijmout a podle toho konat.
Samotná odvaha pustit se do boje tedy nestačí, ani bez bez ní však zmužilosti dosáhnout nelze. Muži náleží zmužilé srdce, „choulostivé“ srdce ukazuje na to, že muž je vnitřně stále v pozici dítěte. To je brána pro nepřítele, člověka s takovým srdcem lze lehce ovládnout, tak jako tomu bylo v případě Šalamounova syna Robboáma (2Par 13:7).
Písmo uvádí i další kriteria, jež více či méně souvisejí s odvahou, a jejichž naplnění či absence ukazují na to, zda dotyčný je či není skutečným mužem. Je to například to, že muž má sám nad sebou vládu, že rozumí tomu, co se v něm děje, že zná sám sebe, svoje touhy a schopnosti ap. Že ví, kdo skutečně je. S tím pak koresponduje to, že také snese ostření: „Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého“ (Př 27:17). Co se nenaostří, je tupé – tupý nástroj není s to účinně pracovat, do něčeho proniknout. Bez naostření se nedostaví skutečné, hluboké poznání, proto takový muž řadu věcí není s to pochopit a podle toho patřičně jednat. Muž je také podrobován zkouškám. Bůh říká, že ten, kdo je zkoušen, je blahoslavený a čeká ho vítězství. Kdo se zkouškám vyhýbá, může si být jistý, že s jeho mužností není vše v pořádku (Jak 1:12). Muž rovněž stojí za svým slovem a jeho slova a jeho srdce, myšlení, cíle a činy jsou v souladu (Jak 3:2). Zmužilý muž nejedná zbrkle, bez rozmyslu, dokáže počkat na pravou chvíli. A když ta přijde, tak jedná – se vší razancí, jež je pro danou situaci potřebná. Příkladem v tom je pro nás Bůh sám (Iz 42:13-16).
Všechny uvedené podmínky pak musí být v životě muže přítomny ve vzájemném souladu, nestačí, aby jeden aspekt byl v pořádku a ostatní ne.
O tom, kdy se z chlapce stává muž, říká Bůh v 1.Mojžíšově: „Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.“ (1M 1:24). Je to tehdy, když muž opustí své rodiče, jejich zaopatření a pravomoc, a připojí se k ženě, tedy převezme zodpovědnost za svůj život a život své rodiny. Nezřídka se stává, že muži sice opustí svoje rodiče, nepřevezmou však s tím spojenou zodpovědnost, a tedy vlastně stále zůstávají dětmi.
I kdyby ale muž naplnil vše, co bylo výše řečeno, neobstálo by to, kdyby v jeho životě chyběla ta nejzákladnější podmínka mužnosti (a nejen mužnosti): bázeň před Hospodinem (Ž128:1-4). Bůh v Žalmu 128 (podobně jako v Žalmu 1) říká, jak se povede muži, jenž chodí před Ním v bázni - bude úspěšný ve všech činnostech, které bude konat, jeho rodina, manželství, rodičovství bude šťastné, harmonické. Boží bázeň není ničivý strach z Boha, nýbrž to, že důvěřujeme Jeho slovu víc než okolnostem, to, že se staráme o Boží věci, posloucháme Jeho přikázání, protože víme, že je to pro nás to nejlepší. Že víme, že když Bůh něco říká, tak je to tak a podle toho jednáme. Že víme, že když Bůh člověka do něčeho vede, tak je to proto, že za tím stojí a že k tomu člověka také zmocní a podobně.
Zmužilí muži se nevyhýbají své zodpovědnosti, znají ji a nepřehazují ji na někoho jiného. Zmužilí muži chodí v Boží bázni a nebojí se. Být skutečným mužem je Boží plán pro všechny muže. A nejen to - zmužilost stejně jako zodpovědnost je také součástí smluvních podmínek mezi námi a Bohem. Je to – jak z předchozího vyplývá - Boží požadavek! Ježíš pak říká: „Vy jste solí země“ (Mat 5:13). Jestliže nepřijímáme v určité oblasti života Boží požadavky, jsme v této oblasti neslaní, a tedy v ní „vypadáváme“ ze smlouvy s Pánem. Sůl se totiž užívala v době Zákona k obětem a (kromě krve) vyjadřovala také potvrzení smluvního vztahu mezi Bohem a jeho lidem. Není-li sůl (tedy my) slaná, k ničemu se nehodí a končí na smetišti (Mat 5:13). Nestačí tedy, že nežijeme v hříchu; hledáme dál v Písmu Boží požadavky, jež máme naplnit. Zmužilost je jedním z nich. Jedině zmužilí muži mohou žít plný život ke svojí i Boží spokojenosti, a také ke spokojenosti lidí okolo sebe. Jedině zmužilí muži mohou dobývat nová území, ať už ve svých vlastních životech či při práci na Božím díle (tyto dvě roviny jsou od sebe beztak neoddělitelné).
