Ježíš Kristus je Boží Syn. Dokud byl v nebi, účastnil se spolu s Bohem Otcem vlády. Potom se rozhodl stát se člověkem a zemřít za hřích lidí. To pro něj znamenalo hned několik věcí.
Jednak musel sám sebe zmařit, tedy vzdát se některých svých božských vlastností, například nesmrtelnosti. Musel přijmout roli služebníka. Nenarodil se na zem jako král, ale jako obyčejný člověk. Celým smyslem a cílem Jeho života bylo sloužit tobě, udělat pro tebe vše, co potřebuješ, tomu podřídil každý detail svého života. Žil pro tebe, tvůj prospěch byl v centru Jeho zájmu. A při tom Mu nešlo jen o dočasnou pomoc, ale o vybojování věčného života pro tebe. Ponížil se natolik, že byl ochoten pro tebe podstoupit i smrt na kříži. Tímto vším se s tebou naprosto ztotožnil.
Protože však Ježíš neudělal žádnou chybu ani hřích (byl tedy spravedlivý), nemohla Ho smrt udržet ve své moci a Bůh Ho vzkřísil z mrtvých. A my nyní máme naději, že v budoucnu s Ním také budeme vzkříšeni k věčnému životu. Předpokladem pro tuto víru, respektive pevnou jistotu, je, že v Něj z celého srdce uvěříme, necháme se Jím očistit, rozvázat a proměnit a potom žijeme život zcela ztotožněný s Ním, stejně jako to udělal kdysi On. Musíme se s Ním ztotožnit v Jeho smrti, abychom spolu s Ním byli vzkříšeni.
Ale i ostatní, kteří svůj život Ježíši nevydali, budou vzkříšeni - jenže k věčnému zatracení. Proto jsou nyní všichni zváni ke ztotožnění s Ježíšem, podřízení se Jeho vůli a Jeho zájmu.
