Jakub 1:17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
Žalm 107:1-9 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
Ezechiel 18:20 Duše, kteráž hřeší, ta umře. Syn neponese nepravosti otcovy, aniž otec ponese nepravosti synovy; spravedlnost spravedlivého při něm zůstane, též bezbožnost bezbožného na něj připadne. 21 Pakli byse bezbožný odvrátil ode všech hříchu svých, kteréž činil, a ostříhal by všech ustanovení mých, a činil by soud a spravedlnost, jistě živ bude a neumře. 22 Žádná přestoupení jeho, jichž se dopustil, nebudou jemu připomínána; v spravedlnosti své, kterouž by činil, živ bude. 23 Zdaliž jakou líbost mám, když umírá bezbožný? dí Panovník Hospodin. Zdali ne raději když se odvrací od cest svých, aby živ byl? 24 Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, čině podlé všech ohavností, kteréž činí bezbožný, takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž činil, nebude pamatováno. Pro přestoupení své, jehož se dopouštěl, a pro hřích svůj, kterýž páchal, pro tyť věci umře. ... 26 Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a čině nepravost, v tom by umřel, pro nepravost svou, kterouž činil, umře. 27 A když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, kterouž činil, a činil by soud a spravedlnost, tenť duši svou zachová při životu. 28 Nebo prohlédl, a odvrátil, se ode všech přestoupení svých, jichž se dopouštěl; jistě žeť živ bude a neumře. ... 30 A protož každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský, dí Panovník Hospodin. Navraťtež se a odvraťte ode všech přestoupení svých, aby vám nebyla k úrazu nepravost. 31 Odvrzte od sebe všecka přestoupení vaše, jichž jste se dopouštěli, a učiňte sobě srdce nové a ducha nového. I pročež mřete, ó dome Izraelský? 32 Však nemám líbosti v smrti toho, jenž umírá, dí Panovník Hospodin. Obraťte se tedy, a živi buďte.
Bůh je vždy a za všech okolností dobrý. Jeho dobrota je nezměnitelná, je součástí Jeho podstaty. On nemůže být jiný než dobrý. (Jak 1:17, Ž 107:1) A tedy i vše, co On dává, je dobré, od Něj pochází všechno dobré, především Jeho Duch a Slovo (a tedy i každý Boží požadavek či příkaz je dobrý). Křesťané toto dobře vědí. Ovšem někdy zažívají nebo kolem sebe vidí situace, které nechápou nebo jim připadají obtížné. Pak bývá víra některých v Boží dobrotu oslabena či dokonce otřesena. A začnou o Boží dobrotě pochybovat. Dokonce Bohu někdy přičítají zlý úmysl. Boží dobrota není pocit. Projevuje se zcela reálně v životech těch lidí, kteří k Bohu volají a očekávají od Něj pomoc (Ž 107:1-9). Proto počítejme s Boží dobrotou, očekávejme ji, buďme za ni vděční a oslavujme Boha za ni (Ž 107:1). Boží dobrota je tak veliká, že i ten, kdo se od Boha odvrátil, upadl do hříchu, ale opět se k Němu vrátil, může počítat s Jeho velkorysostí a odpuštěním (je-li jeho obrácení upřímné), protože Bůh má zalíbení v tom, když může člověku činit dobré a nikoli zlé (ačkoli jasně říká, co čeká toho, kdo žije v nepravosti a hříchu) (Ez 18.kap.)
