Kolossenským 1:12-14 Díky činíce Otci, kterýž hodné nás učinil účastnosti losu svatých v světle,
13 Kterýž vytrhl nás z moci temnosti a přenesl do království milého Syna svého, 14 V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů.
Kolossenským 2:6-8 Protož jakož jste přijali Krista Ježíše Pána, tak v něm choďte, 7 Vkořenění a vzdělaní na něm, a utvrzení u víře, jakž jste naučeni, rozhojňujíce se v ní s díků činěním. 8 Hleďtež, ať by vás někdo neobloupil moudrostí světa a marným zklamáním, uče podle ustanovení lidských, podle živlů světa, a ne podle Krista.
Matouš 6:31-33 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Čím se budeme odívati? 32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete. 33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.
Bůh nás, znovuzrozené křesťany, vytrhl z tohoto světa (Kol 1:13). Světem tu není míněn fyzický svět, ale způsob, myšlení a žádostí, na nichž svět bez Boha stojí, na jejichž principu funguje. Bůh nás vytrhl, oddělil ze světa kvůli Božímu království. Chce abychom byli opravdu na světě nezávislí a proto také zaslíbil, že pokud my máme Jeho království na prvním místě, tak se o nás ve všem postará (Mat 6:31).
Proto je velice důležité věřit tomuto zaslíbení, abychom se nestali na světě závislými. Je třeba poznat a uvěřit, že budou-li se Boží děti starat o Boží království, tedy o naplňování Božích záměrů, pak se Bůh postará o ně.
Pokud tuto víru nemají, pak se nutně snaží vydobýt si své zajištění vlastními silami - to je však nevyhnutelně spojeno s tím, že jsou nikoli odděleni, ale spřízněni, propojeni s tímto světem a jeho způsoby.
Právě před tím Bůh varuje. „Hleďtež, ať by vás někdo neobloupil moudrostí světa a marným zklamáním, uče podle ustanovení lidských, podle živlů světa, a ne podle Krista," říká ústy apoštola Pavla (Kol 2:8). Svět a jeho moudrost, jeho představy, jeho žádosti, jeho hříchy nás odvádějí od Boží moudrosti, Božích představ a Božího zajištění. Pavel to nazývá loupeží. Svět lze snahou křesťanů poněkud zlepšit, ale změnit jeho podstatu nelze. Principy, na nichž svět stojí, jsou totiž v rukách duchovních mocností a snaha o „pokřesťanštění" světa vede místo ke zlepšení světa k zesvětštění církve, k jejímu přizpůsobení se světu a tedy ke ztrátě schopnosti naplňovat skutečné záměry, jež s ní Bůh má.
Mnozí křesťané mají navíc obavy, že oddělí-li se od tohoto světa, budou tímto světem zavrženi a jejich život bude nesnadný. Opak je pravdou - oddělí-li se, pak (přes některá protivenství, která skutečně mohou přijít) jedině získají - Boží přízeň, blízkost, Boží zaopatření, svobodu od honby za živobytím. A nestane se, že by je tento svět oloupil, tak jak o tom mluví apoštol Pavel. Proto v sobě neuchovávejme žádné světské myšlení a postoje. Výsledkem bude svoboda a čím dále lepší život.
