2Královská 6:15-17 Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati? 16 Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi. 17 I modlil se Elizeus a řekl: Ó Hospodine, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea.
1Královská 19:18 Zachovalť jsem pak v Izraeli sedm tisíců, jichžto všech kolena neskláněla se Bálovi, a jichžto všech ústa nelíbala ho.
Římanům 1:12 To jest, abych spolu s vámi potěšen byl, skrze společnou i vaši i mou víru.
Církev současné doby má poněkud nouzi o skutečně vydané, Božímu Slovu otevřené a pro Pána nasazené lidi. To někdy vyvolává v těch, kteří se sami na Božím díle horlivě podílejí a s Bohem vydaně žijí, pocit skleslosti. Bůh ale říká: Není důvod k obavám! A odkazuje nás na to, co zjevil Eliášovi a později i Elizeovi a jeho služebníku, když je obklíčila vojska syrského krále, který chtěl Elizea zajmout.
Elizeův služebník, když viděl nepřátelskou armádu, byl velmi sklíčený. Elizeus ale viděl víc než on a požádal Boha, aby zjevil i tomuto služebníku, že na jejich straně je celá Boží armáda - mnohem silnější a početnější než ta syrská. A skutečně, služebníkovy oči byly otevřeny a on uviděl celou armádu, jež byl připravena pro boj na jejich straně. Syřané pak byli opravdu na hlavu poraženi (2Kr 6:15-19). I dnes platí to, co Bůh tehdy Elizeovi a jeho služebníku zjevil - na straně těch, kteří Boha milují a s Ním naplno chodí, je armáda andělů, u nichž je naprostá jistota, že nikdy od Boha neodpadnou a že na jejich pomoc mohou Boží věrní spoléhat a s jejich skutečnou efektivní pomocí počítat. A to je velmi, velmi povzbuzující!
Dalším povzbuzením je příběh, ve kterém Bůh říká Eliášovi, který měl (ne neoprávněný) pocit, že ze všech Božích služebníků zůstal po vyvraždění Hospodinových proroků královnou Jezábel sám: „Nejsi sám Eliáši, zachoval jsem v Izraeli sedm tisíc těch, kteří mě nazaprodali a s nimiž můžeme počítat." (1Kr 19:18). Toto platí i dnes - i když je těch opravdu Bohu oddaných lidí málo, přece jen nejsou sami. A podobně jako Eliášovi vzápětí Bůh ukázal nového pomocníka Elizea, tak i dnes neponechává Bůh své věrné zcela osamocené.
A Pavel k tomu dodává: „Podívejte se kolem sebe na Boží věrné, Vaše společná víra vás potěší, posilní, naplní novou nadějí." (Řím 1:12) Obecenství lidí, kteří sdílejí stejné, Bohu libé hodnoty a cíle, je skutečně velmi potěšující a povzbuzující. Nechť je povzbuzením pro ty, kteří Bohu věrně slouží, a motivem pro ty, kteří dosud postávají poněkud stranou, aby i oni změnili své hodnoty a cíle správným směrem. Neboť víra povzbuzuje víru, duch povzbuzuje ducha, horlivost povzbuzuje horlivost, svatost povzbuzuje svatost.
