Žalm 133 1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají! 2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho. 3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.
Žalm 122 1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova, 2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme. 3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen. 4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo. 5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova. 6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují. 7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých. 8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě. 9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
David v Žalmu 133 vyzdvihuje, jak dobré je, když je v Božím lidu jednota. V Žalmu 122 tuto jednotu upřesňuje. Je to jednota, která Boží lid vede do služby Bohu, do naplnění Jeho plánů a výzev. Takovou jednotu miluje Duch Svatý, a do Božího lidu, v němž taková jednota panuje (ať už do Izraele v dobách Zákona nebo do církve v současnosti) přichází a mocně v něm působí.
Pokud se ale stane cílem působení církve pouze ona „utěšená jednomyslnost" (Ž 133:1), uspokojené přátelské spolužití mezi věřícími, dochází k minutí se skutečnými Božími cíli. Biblicky správný způsob sjednocování křesťanů je ten, kdy v popředí tohoto sjednocení stojí Bůh a jeho zájmy. Takové sjednocení přináší skutečnou a efektivní horlivost pro Boží dílo, pro Jeho plány. S tím pak přichází i radost, potěšení a uspokojení lidí - jednotlivců i církve jako celku. S takovouto jednotou do církve přichází mocné působení Ducha, podobně jako tomu bylo například před sto lety v USA, kdy zde došlo k novému vylití Ducha Svatého. Proto sem Duch Svatý mohl přinést vlnu vysvobození, uzdravení a spasení, z níž čerpá církev dodnes.
Žít v biblické jednotě v církvi je dobré pro křesťany i pro Boha. Jednota umožní proudění Ducha Svatého, v něm načerpáme sílu k naplňování Božích záměrů a získáme také veškerá požehnání, jimiž nás Bůh chce zahrnout.
