Filipským 4:4-8 Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se. 5 Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko. 6 O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu. 7 A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. 8 Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jest-li která ctnost, a jest-li která chvála, o těch věcech přemyšlujte.
Izajáš 53:3-5 Nejpohrdanější zajisté a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí, a kterýž zkusil nemocí, a jako ukrývající tvář svou; nejpohrdanější, pročež jsme ho za nic nevážili. 4 Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen. 5 On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno.
Koloským 2:15 A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj.
Zjevení Janovo 20:2-3 I chopil draka, hada toho starého, jenž jest ďábel a satan, i svázal jej za tisíc let. 3 A uvrhl ho do propasti, i zavřel jej tam a svrchu nad ním zapečetil, aby nesvodil více národů, až by se vyplnilo tisíc let; neboť potom musí býti propuštěn na malý čas.
Boží Slovo říká, že v Ježíšových ranách jsme uzdraveni (Iz 53:3-5). Znamená to, že Ježíš vydobyl naše uzdravení a zdraví. Přesto jsou na světě nemoci stále přítomny. Je to způsobeno tím, že Satan dosud disponuje určitou mocí. Znamená to, že Ježíšovo vítězství není úplné?
Nikoli. Ježíš na kříži skutečně zcela dokonale zvítězil. Nicméně: ďábel je sice poražený, ale v Bibli se praví, že teprve bude svázán - dosud tedy svázán není (Zj 20:2-3). Vysvětlení nacházíme v Kol 2:15. Čteme zde, že Ježíš Kristus vedl poražená „knížatstva i moci" triumfálně před zraky celého duchovního světa. Triumfální průvody byly v době sepsání listu Koloským všeobecně známé. Vítězná moc v takovém průvodu vedla před zraky veřejnosti kromě jiného poražené vládce, aby jejich porážka vešla ve všeobecnou známost. Ne vždy ale byli zničeni či zabiti. (Někdy dostali zpět i část pravomocí a poražení vládcové pak vykonávali poddanskou, vazalskou správu svého původního území. To bylo zcela poddáno pod autoritu vítězné mocnosti, což byla v oněch dobách římská říše.)
Podobné to je s ďáblem. Byl poražen, byl veden v triumfálním průvodu, ale definitivně svázán či zničen nebyl.
Zajímavé je, jakému postavení se ve vazalských provinciích těšili občané Říma. I obyčejný římský občan požíval vyšší autority než onen poražený a znovudosazený vládce. Nikdo z místní moci na římského občana nesměl vztáhnout ruku. Toto měl pisatel epištoly koloským i jeho tehdejší čtenáři velmi jasně ukotveno ve svém vědomí. Ostatně dobře to známe z knihy Skutků, kde se římským občanstvím úspěšně zaštítil apoštol Pavel.
Obdobné je postavení křesťanů. Jsme občany vítězné říše - Božího království - a jako takoví požíváme na Ježíšem dobytém území zcela zvláštního postavení. A máme autoritu k tomu se jako vítězové vůči poraženým i chovat. Proto máme autoritu i například nad nemocemi. Problém je v tom, že ďábel se uchyluje k triku, že ač poražen, chová se jako by tomu tak nebylo a mnozí křesťané se tím nechávají ovlivnit.
Přitom mohou zcela legitimně jednat stejně jako Pavel, když se na něj obořila místní moc - jakmile oznámil, že je občanem Říma, tedy vítězné říše, nikdo si již nedovolil na něj vztáhnout ruku. Proto můžeme vést úspěšný duchovní boj s nemocemi, ale také s chudobou apod. Není tedy žádný rozpor mezi tvrzením, že ďábel a mocnosti zla byli poraženi (tedy i nemoc, chudoba) a přitom zároveň je na zemi, kde stále aktivně působí. Následně pak bude svázán a uvržen do ohnivého jezera.
Chudoba a nemoc nepatří do života. To je třeba si jednoznačně uvědomit a nedat se oklamat a zneklidnit tím, že se na Zemi chudoba i nemoci stále vyskytují. Chudoba i nemoci jsou totiž přitahovány určitými způsoby myšlení, životního stylu. To je třeba změnit. Chudoba i nemoci navíc velmi úzce souvisí. Ten, kdo si jasně uvědomí, že chudoba je zlá věc, která nepochází od Boha a postaví se jí v autoritě občana vítězné říše, ten bude mnohem efektivněji a jednodušeji vzdorovat i nemocem.