Matouš 7:21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest. 22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili? 23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
Matouš 24:10 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti. 11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. 12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. 13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. 14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.
Jan 17:1 To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe; 2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem, aby těm všechněm, kteréž jsi dal jemu, on život věčný dal. 3 Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista. 4 Jáť jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych činil. 5 A nyní oslaviž ty mne, Otče, u sebe samého, slávou, kterouž jsem měl u tebe, prve nežli svět byl. 6 Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvojiť jsou byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali. 7 A nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou. 8 Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni přijali, a poznali vpravdě, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi ty mne poslal. 9 Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou. 10 A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich. 11 Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my. 12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se Písmo naplnilo. 13 Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě. 14 Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa. 15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého. 16 Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa. 17 Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest. 18 Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět. 19 A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě. 20 Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne, 21 Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
Lidstvo vstoupilo do nové etapy. Atmosféra v ní bude výrazně jiná než v té staré, protože se výrazně přiblížil druhý příchod Ježíše. Tato očekávaná nejvýznamnější událost historie od vystoupení Ježíše k Otci ještě aktuálněji nastoluje mnohé otázky. Kdo z lidí bude zachráněn? Kdo bude vytržen a kdo nikoli? Bude ke spasení stačit členství v církvi?
Česko se po období otevřenosti vůči duchovním věcem všeho druhu na počátku devadesátých let minulého století dostalo do bodu, kdy jsou lidé Božímu působení uzavřeni a práce církve vypadá v tomto směru jakoby bez efektu. Je to i proto, že církve po celém světě i u nás se čím dál více odklánějí od plného respektování Božího Slova.
Ani členství v dobré církvi ale nezajišťuje spasení, protože samo o sobě není zárukou proti odpadnutí od Boha. Ježíš říká, že v jeho jménu přijde (a už se to děje řadu století) mnoho lidí, kteří budou tvrdit, že právě je Bůh posílá (Mat 24:21). Někteří se budou dokonce vydávat za samotného Ježíše. Kdo je nerozpozná, doplatí na to. Tito lidé se totiž (Mat 24:10-11) budou snažit odvést věřící z cesty. A budou úspěšní, mnozí křesťané skutečně z cesty sejdou, protože zbloudí od pravdy Božího Slova. V Mat 7:21 Ježíš varuje, že tito samozvaní apoštolé budou disponovat mocí, například že budou uzdravovat nemoci a konat nejrůznější zázraky, takže lidé nezakotvení v Boží pravdě velmi snadno podlehnou dojmu, že jsou to skutečně Boží služebníci.
Hlavním prostředkem naší ochrany proti tomuto nebezpečí je respektování Božího Slova, chození v jeho pravdě. V takovém případě můžeme počítat i s přímou Boží ochranou, o kterou pro nás Ježíš prosí Otce v Janovi 17:11-15. Ježíš tu jasně říká, že Boží ochrana před svody tohoto druhu bude rozhodně třeba. Nejde přitom jen o to, jak dokonale Slovo známe, jako spíše o to, že za všech okolností Boží Slovo chápeme jako vždycky a jedině pravdivé. Že jsme vždy nastaveni tak, že se za všech okolností zařídíme podle něj. Tedy že autorita Božího Slova je pro nás nade všechno.
Není snadné se v Božím Slově dokonale vyznat. Ale je velmi snadné se rozhodnout k jeho bezvýhradném respektování. Protože Bůh je ten, kdo vše stvořil. A tedy On je ten, kdo stanovil pravidla. Ten, kdo bude Jeho Slovo ignorovat, bude chycen do pasti falešných proroků. Není třeba všemu rozumět. Je pouze nezbytné mít postoj, že vše v Božím Slově je za všech okolností pravda, ačkoli ne všemu v dané chvíli rozumíme. Pak budeme posvěceni, odděleni pro Boha a Jeho království a tím pádem bezpečně chráněni pro udržení spasení i v posledních nebezpečných časech.
