Matouš 5:13-16 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena. 14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti. 15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou. 16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
Jan 1:1-4 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. 2 To bylo na počátku u Boha. 3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. 4 V něm život byl, a život byl světlo lidí. 5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
1Janova 1:5-7 Toť jest tedy zvěstování to, kteréž jsme slýchali od něho, a zvěstujeme vám: Že Bůh jest světlo, a tmy v něm nižádné není. 6 Díme-li, že s ním obecenství máme, a ve tmě chodíme, lžeme a nečiníme pravdy. 7 Pakliť chodíme v světle, jako on jest v světle, obecenství máme vespolek, a krev Ježíše Krista Syna jeho očišťuje nás od všelikého hříchu.
1Janova 2:8-11 A zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí. 9 Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad. 10 Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není. 11 Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.
1Tesalonickým 5:5-8 Všickni vy synové světla jste a synové dne; nejsmeť synové noci, ani tmy. 6 Nespěmež tedy, jako i jiní, ale bděme a střízliví buďme. 7 Nebo kteříž spí, v noci spí, a kteříž se opíjejí, v noci opilí jsou. 8 Ale my, synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku, jenž jest naděje spasení.
Podle Božího Slova je církev tím, kdo má nést lidem světlo záchrany a zároveň při tom bránit zkáze, kterou lidstvu přichystal ďábel a Antikrist. Proto Boží Slovo církev nazývá světlem a solí světa.
Sůl je konzervační činidlo. To, co je prosoleno, se nekazí. Ne náhodou mluví Ježíš Kristus v Mat 5:13 o tom, že církev je solí světa. Jedna z jejích rolí je, aby svět prosolovala a tak jej bránila proti průniku zkaženosti, zla do společnosti. Její přítomnost na Zemi dokonce brání tomu, aby se zde mohl viditelně ujmout své role Antikrist, ačkoli již žili lidé, kteří pro Antikrista splňovali řadu kriterií. Církev ale nesmí svou slanost ztratit. Pak neplní regulérně svou roli a ztrácí legitimitu své existence.
Nejedná se pouze o církev jako celek. Ježíš neříká: „Církev je sůl země", ale: „Vy jste sůl země" (Mat 5:13). Myslí tím tedy jak církev, tak jednotlivce. Církev a její jednotliví členové se navzájem ovlivňují, stejně jako jednotlivé údy ovlivňují funkci celého těla. Úspěch, zdraví jednoho údu dopadne na celé tělo, zrovna tak neúspěch, nemoc.
Církev je také město na hoře, aby její světlo bylo vidět už zdáli. Město na hoře nemůže být ukryté. To jasně vyvrací hojně rozšířený způsob soukromé víry. „Víra je moje pouze mezi mnou a Bohem, nikdo o ní nemusí vědět," říkají mnozí. Většinou je to ale jen zástěrka. Svou víru často zapírá ten, kdo nemá čisté svědomí. Kdo však přistoupí k Bohu otevřeně, zjistí, že život s Bohem na hoře je mnohem lepší než ten skrytý. Skryté křesťanství totiž dopadne stejně jako svíce přiklopená hrncem - brzy zhasne.
Kromě toho Pán o církvi mluví jako o světle světa, o svíci či lampě. Konstatuje tím, jakou roli Bůh církvi přisoudil. Není to ale tak, že tyto atributy se týkají až dokonalé církve (1Tes 5:5), nýbrž církve současné. V Matoušově evangeliu Ježíš už svým učedníkům praví: „Vy jste světlo světa" (Mat 5:14). V 1.kapitole Janova evangelia však čteme, že jediné pravé světlo je Ježíš. Tento rozpor je jen zdánlivý. My sami, tedy křesťané a církev, nejsme zdrojem světla, leč přijetím Krista skrze nás Jeho světlo proudí. Jestliže chodíme ve světle, tedy v Něm, pak skrze nás může toto světlo proudit do světa. Světlo ale nemůže nosit ten, kdo nemiluje svého bratra, komu je jeho bratr lhostejný (1Jan 2:9-11). Ti, kdo chodí ve světle, jsou podle 1Tes 1:5-8 synové dne. Nejde ovšem o denní dobu. Jde o to, abychom byli bdělí a nemohla nás zaskočit nečekaná aktivita panství temnoty, protože život ve světle umožňuje vidět věci mnohem jasněji a dříve nežli ve tmě.
