2 Kor 1:24 Nejsme pány nad vaší vírou, nýbrž jsme pomocníky vaší radosti; vždyť vírou pevně stojíte.
Jsme učedníci Ježíše Krista. Co je skutečným obsahem tohoto slova? Výraz učedník se vyskytuje mnohokrát v Nové smlouvě. Ve Staré pouze dvakrát. Když se v bibli o učednících mluví, je to téměř výhradně ve spojitosti s Ježíšem Kristem. Po Jeho odchodu se za učedníky označují všichni, kdo patří do církve. Učedníci jsou lidé, kteří věří učení, jemuž věří jejich učitel, vyučí se u něho a posléze se stávají jeho následovníky. Jsou s ním zároveň zcela ztotožněni, tedy i přijímají (v případě Ježíše Krista) Jeho oběť a řídí se Jeho příkladem. Nepřijímá-li tedy kdo oběť Ježíše, nemůže se ani označovat ze Jeho učedníka.
Pojem učedník se v evangeliích a skutcích objevuje vždy jen ve významu učedník Ježíše Krista. Nikdy ne ve významu učedník někoho jiného, a to ani apoštolů. Je totiž zcela nepřijatelné ztotožnit se s kýmkoli jiným nežli s Ježíšem.
V církvi dvacátého století se objevilo hnutí učednictví, kdy i lidé se prohlásili za učitele a měli své učedníky. Došlo ke značnému stupni ztotožnění těchto "učedníků" s jejich učiteli, hnutí proto nemohlo skončit jinak než nepřijatelným kontrolováním lidí, zasahováním do jejich soukromí a krachem. Z obavy, aby se to neopakovalo, se objevuje opačný přístup, který jakýkoli osobní styk vedoucích a členů církve raději zavrhuje.To ale zase vedlo k tomu, že lidé přestali respektovat Boží řád v církvi, odmítání autorit. To je ovšem také nesprávné.
Ačkoli jediným učitelem, jehož učedníky jsou křesťané, je Ježíš Kristus, přesto lidé hrají v učednictví velmi významnou roli. Přesný překlad citace z 2Kor 1:24 ukazuje, jakou: "Spolupracujeme s vámi k vaší radosti, protože to je víra, čím stojíte". Původní slovo, které je zde použito, vychází z řeckého slovo "ergos". V kralickém překladu je přeloženo jako "pomocníci", ale ve skutečnosti tento výraz vyjadřuje nikoli pasivní pomoc, nýbrž práci a společnou činnost. Spíše než o pomocníky se jedná tedy o spolupracovníky. V Nové smlouvě nacházíme řadu dalších výskytů slova "ergos", často přeloženého ve smyslu "pomocníci", ačkoli vhodnější je "spolupracovníci" (Např. Filip.4:3, Kol.4:11, Fil.1:24 apod.). "Pomocníci", o nichž se v těchto místech hovoří, jsou služebníci v církvi. Mluví se tu o nich jako o spolupracovnících lidí, spolupracovnících božích či spolupracovnících pravdy.
Pro službu učedníků jsou v Božím Slově jasně řečeny předpoklady. Jejich splnění nelze nahradit ničím. Tyto předpoklady ale až spolu s touhou, určitým zaměřením, Božím povoláním a zmocněním umožňují vytvořit kvalitní službu. K tomu, aby služba byla opravdu kvalitní, je nezbytné růst. Vrcholem růstu však není naplnění řečených požadavků ani co možná nejlepší zdokonalení své "dovednosti" v nám svěřené službě. To přináší stagnaci a postupně i zánik služby, či její převedení na někoho jiného. Bůh nás vybízí k růstu. To znamená v duchovním smyslu postoupit dále.
Učednictví není učení. Učení znamená vstřebávání daných faktů. Fakta jsou dána a pro všechny jsou stejná. Učednictví však je o způsobu myšlení, jednání, proto může být značně individuální. Jednotlivci se mohou ve stejné oblasti i poněkud lišit, lze i akceptovat určitý stupeň nedokonalosti. Nic z toho se neodehrává úplně jen na rovině služebník - Pán. I ostatní (ne však ledasjací) lidé, oni spolupracovníci pravdy, v tom hrají důležitou roli. Proto je nezbytné vyznat se v tom kdo je kdo.
Lidé, kteří jsou správně nasměrováni, jsou naplněni touhou růst. Hledají to, co Bůh chce, aby dělali, a to doopravdy dělají. Neupínají se na jedinou věc či službu, ale jsou v očekávání, do čeho je Bůh vede. Skutečná služba v církvi produkuje lidi, kteří rostou, chtějí jít dál a jdou dál. Služba, která toto neprodukuje, není vlastně službou v biblickém smyslu slova.
