Luk 17:28-37 28 Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, 29 avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny. 30 Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka. 31 Kdo v onen den bude na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli,ať se nevrací zpět. 32 Pamatujte na Lotovu ženu. 33 Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu. 34 Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán. 35 Dvě budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána. 36 Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druhý zanechán." 37 Řekli mu: "Kde to bude, Pane?" On jim řekl: "Kde je tělo, tam se shromáždí i supi."
Mat 10:39 Kdo nalezne svou duši, ztratí ji; a kdo ztratí svou duši kvůli mně, nalezne ji."
Filip. 2:4-9 4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním přednostem, nýbrž každý i přednostem těch druhých. 5 Mějte v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. 6 Ačkoli byl v podobě Boží, nelpěl na tom, že je roven Bohu, 7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe podobu otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal ve způsobu člověka, 8 ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti kříže. 9 Proto ho také Bůh povýšil nade vše a daroval mu jméno, které je nad každé jméno.
I.Kor. 10:24,31 24 Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého. ... 33 stejně jako i já se chci všem ve všech věcech líbit a nehledám svůj prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli zachráněni.
Mk 8:34-36 34 A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: "Chce-li někdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a vezme svůj kříž a následuje mne. 35 Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji. Kdo však zahubí svou duši kvůli mně a evangeliu, zachrání ji. 36 Vždyť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svou duši?
Odchod Lota a jeho ženy ze Sodomy je obrazem vytržení církve před viditelným příchodem Ježíše Krista na Zemi. Ježíš to v 17.kapitole Lukášova evangelia připomíná a varuje církev před postojem Lotovy ženy. Ta sice ze Sodomy vyšla, ale pouta, která ji k ní vázala, byla tak silná, že ji nedovolila Sodomu opustit. Ježíš nás před způsobem myšlení a jednání Lotovy ženy varuje. Ona pouta Ježíš pojmenovává v Luk 17:33: kdo natolik usiluje o zachování své duše, ztratí celý život. Takový člověk hledá v první řadě svůj zájem, svůj prospěch, chce naplňovat svoje touhy, svoje představy, je příliš zaměstnán sám sebou. A to jsou pouta, jimiž je člověk připoután k Zemi. Mnohdy navenek nejsou vidět (může jimi být svázán i dlouholetý, zdánlivě Bohu vydaný křesťan) a projeví se až ve chvíli, kdy člověku zabrání ve vytržení. To je ale pozdě. Člověk sám o sobě však ví, zda je těmito pouty svázán nebo ne. Pravděpodobně víš, jak na tom jsi. Nevíš-li, rozhodně usiluj o to, abys to zjistil (chceš přece být vytržen!). Pán ti dá vnitřní zjevení, zda jsi svou duši pro Něj ztratil nebo ne, čili zda jsi nebo nejsi způsobilý pro vytržení. V Mat 10:39 dává zároveň radu, jak se toho vyvarovat: svou duši ztratit pro Něj.
V Markově evangeliu Ježíš říká, že nejen kvůli vytržení je třeba ztratit svou duši: "Chce-li někdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a vezme svůj kříž a následuje mne. Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji. Kdo však zahubí svou duši kvůli mně a evangeliu, zachrání ji." Tedy hned, co nejdříve po obrácení je třeba ztratit svou duši pro Ježíše, pro evangelium, ne až před vytržením! Člověk, který nevydá svou duši Ježíši Kristu zcela, například tak, že sice žije s Ním, ale má v duši skryté něco, co nechce pustit nebo něčím svou vydanost Bohu podmiňuje (Bože, vydám se ti až mi dáš bohatství, manžela, zdraví ap.) žije sice zdánlivě svobodný život s Ježíšem, ale nakonec se ukáže, že svoboda byla jen zdánlivá - že jen způsobovala to, že člověk svoje pouta nevnímal tak, aby se jich chtěl zbavit. Nicméně ta jej při vytržení udrží na Zemi zcela spolehlivě.
Je tedy třeba ztratit svou duši pro Ježíše. Ukřižovat starého člověka se vším všudy - se starými představami, plány, tužbami - a otevřít srdce pro Ježíšovy představy a plány. Kvůli svému spasení. Ale nejen kvůli němu: "Kdo však zahubí svou duši kvůli mně a evangeliu, zachrání ji." (Mk 8:35) Kvůli službě evangeliu je třeba složit svoje zájmy! Charakter služby ukazuje Ježíš sám na sobě. Mohl se stát králem Izraele, ale odmítl to - kdyby přijal, nenaplnil by skutečný smysl svého povolání. Vybral si to, co bylo užitečnější pro druhé - utrpení, skrze které vybojoval spasení miliónům lidí. Vybral si to, kvůli čemu Jej poslal Otec. Byl nezištný a poslušný (Filip. 2:4-10). I my, kteří Bohu sloužíme, buďme takoví: nezištní a poslušní. Více než svoje zájmy a prospěch hledejme zájmy a prospěch Božího království a zájmy a prospěch druhých lidí. Ano, Bůh nás poté zahrne péčí ve všech směrech. Nesmíme to však otočit - sloužit Bohu kvůli tomu, že si na Něm chceme Jeho péči vymoci nebo že ve službě nacházíme především uspokojení vlastních tužeb, např. touhy po službě samotné, touhy po získání prosperity, postavení v církvi nebo dokonce moci.
Ten, kdo se zcela a skutečně poddá pod Boží autoritu, hledá v první řadě prospěch Božího království a druhých lidí, nezajímá se na nejpřednějším místě o to, co život s Bohem a služba přinese jemu samotnému, ten svou duši pro Pána ztratil skoro jistě. Takového člověka, poslušného a nezištného, pak Bůh povýší a zaopatří. Zkoumej tedy sám sebe, ujisti se, že jsi pro Ježíše svou duši skutečně ztratil, abys nezůstal podobně jako Lotova žena připoután k Zemi, když ostatní půjdou k Němu.
