Pro zlepšení vzhledu použijte prosím prohlížeč s podporou CSS.

Živým je dobře mezi živými

Mikuláš Török, 04.11.2007

Žalm 27:13 Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.

Matouš 22:32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

Matouš 8:21-22 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého. 22 Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své.

Efezským 2:1 Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá přestoupení a pro své hříchy (KMS)

1Petrova 1:3 Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás podle svého velikého milosrdenství znovu zplodil k živé naději vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých

Jan 6:35 Ježíš jim řekl: "Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.

1Petrova 1:23 Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, totiž skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky.

Římanům 6:1-23 Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost? 2 Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm mohli ještě žít? ... 8 Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. ... 11 Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu. ... 22 Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je život věčný. 23 Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Jan 11:25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

(kralický překlad)

David říká, že ví, že bude užívat Boží dobroty v zemi živých. Také zde vyjadřuje, že to je pro něho zdroj veliké síly (Ž 27:13). Je zřejmé, že tím myslí zdejší pozemský život. To je důležité i pro nás, protože zde máme ujištění i o pozemském zaopatření od našeho Boha. Ovšem je tu ještě druhá rovina. Ta, o které mluví Ježíš, když jednomu ze svých následovníků říká, aby nechal mrtvé, aby pohřbili mrtvé (Mat 8:21-22). Zjevně zde mluví o lidech, kteří jsou mrtví ve vinách a hříších (Ef 2:1). Sám o sobě mluví Bůh jako o Bohu živých (Mat 22:32).

 

První rovina mluví například o tom, abychom Boha nehledali mezi zemřelými, na hřbitovech a místech která jsou naplněna pozůstatky zemřelých. Bůh, protože je Bohem živých, se prostě nenachází na místech, kde se sice mluví o Něm a v Jeho jménu, ale současně jsou do toho všeho zapojeni i již zemřelí lidé. Samozřejmě zcela jiné téma je vzpomínka a projev náležité úcty k těm, kteří již mezi námi nejsou. Hledat Boha touto cestou vede na scestí.

 

Druhá rovina je přinejmenším stejně důležitá. Mluví o tom, kdo je skutečně živý nejen biologicky, ale ve smyslu Božího, věčného života. Apoštol Pavel se vyjadřuje poměrně striktně, když říká, že Kristus nás vzkřísil ze stavu, kdy jsme byli mrtví (Ef 2:1). Žili jsme na této Zemi, přesto jsme nebyli ti živí, o nichž Bůh říká: „Jsem Bohem živých“. Podobně i Petr dodává, že nás Kristus „znovu zplodil“ (1Pet 1:3). Skutečně živý je tedy jedině ten, kdo je očištěn od hříchu, ten kdo přijal Ježíše Krista. Ježíš o sobě říká: “Já jsem ten chléb života“ (Jan 6:35). Apoštol Petr říká, že jsme byli znovuzrozeni z neporušitelného semene, kterým je živé Boží Slovo (1Pet 1:23).

 

Jak můžeme vědět, že patříme mezi živé? Především podle toho, že víme, že jsme vírou přijali Ježíše Krista. On je život (Jan 11:25), On je chléb života (Jan 6:35). Život se ale rovněž určitým způsobem projevuje. Jedním ze znaků je to, že živí chtějí být mezi živými. To znamená jednak přirozenou potřebu trávit čas jinde než na místech, kde jsou pochováni mrtví. Znamená to ale také potřebu být mezi duchovně živými, mezi těmi, co se znovuzrodili. A to ne jen občas na shromáždění, ale v hlubším obecenství. Dalším znakem je, že se člověk odvrací od příčiny smrti – hříchu. Svět žádostí a hříchu je mu protivný. Postoj k hříchu je proto jednoduchým a přesným zrcadlem pro toho, kdo se ptá, do které kategorie lidí patří. Mezi živé nebo mezi mrtvé? O tom mluví apoštol Pavel v Řím 6.

 

Brána do světa živých: Bůh ve své dobrotě dává základní míru požehnání všem lidem. Přesto o některých lidech říká, že jsou už za života mrtví a že jejich odchod z přirozeného světa je zároveň příchodem do míst, o nichž Písmo hovoří jako o místě zatracení, o ohnivém jezeře. Říká to proto, aby ti, kteří touží po životě a zatím ho nemají, věděli, že skutečným životem je život v zemi „Boha živých“ a k tomuto životu je zve. K tomu také postavil bránu do této země – Ježíše Krista, který ze smrti do života převádí cestou evangelia každého, kdo ho o to požádá a učiní pokání.

Cílem tohoto sdělení není podat danou problematiku vyčerpávajícím způsobem. V případě zájmu o hlubší studium je možno poslechnout si audio kazetu, je-li k tématu k dispozici. Koupit si ji můžete v našem internetovém obchodě nebo během nedělních bohoslužeb.
Zasílání bulletinu informující o aktuálním dění na webu Církve Nový Život

Pokud si přejete, aby na Vaši e-mailovou adresu byl jednou měsíčně zasílán Bulletin Církve Nový Život s aktuálními články, vyplňte prosím svou e-mailovou adresu do pole níže. Vyplněním adresy poskytujete Církvi Nový Život souhlas se zasíláním pravidelných e-mailových sdělení na níže uvedenou adresu. Zasílání můžete kdykoli zrušit.

© Církev Nový Život, všechna práva vyhrazena. Všechny publikované materiály jsou chráněné autorským právem a jejich vnější užití je možné jen s písemným svolením autora.