Církev nejen v Čechách se často ocitá v zaběhaných kolejích, její život je redukován na církevní klišé, vytrácí se pohyb kupředu. Tato klišé se projevují několikerým způsobem.
- Rozdělování života na církevní a civilní
- Neměnný styl a průběh bohoslužeb
- Jednostranné zaměření pouze na duchovní věci
- Jednostranné zaměření pouze na praktický dopad kázání do života
Ďábel se usilovně (a často úspěšně) snaží křesťany přesvědčit o tom, že život je rozdělen na dvě neprolínající se části: na život v církvi a na život mimo církev. Kázání a vyučování má být určeno jen pro bohoslužby, praktický život všedního dne pak má být tím "skutečným" životem. Dáme-li se tím svést, můžeme se dostat do těchto pozic:
- Skutečně žijeme dvojí život vlažných nedělních křesťanů - Učiníme v neděli "povinnosti" zadost, po zbytek týdne se nás "to" - rozuměj život s Bohem a v církvi - "netýká"
- Vždy se soustředíme jen na praktický dopad kázání do života - Zdánlivě velmi pokorný postoj - zajímá nás jen to, co a jak "máme" v životě dělat takzvaně v souladu s Božím slovem. Kázání pak ale vnímáme jen jako návod k použití. Odmítáme být "předuchovnělí" tak vehementně, že duchovní rozměr života s Bohem zcela vymažeme.
- Vždy se soustředíme jen na duchovní problematiku - Tento přístup vypadá snad ještě duchovněji než předchozí. Nejen v neděli, ale každý den usilujeme jen o obecenství s Pánem, zajímat se o dopad Božího slova do života nám připadá příliš "nízké". Paradoxně se stáváme nábožnými lidmi bez skutečného vztahu s Bohem.
- Na shromáždění vnímáme pouze duchovní rozměr shromáždění - Chodíme na shromáždění získat to správné "duchovno", mimo shromáždění však pouze praktický život z vlastní síly.
Všechny čtyři možnosti jsou nesprávné. Pokud církev přistoupí na kterýkoli z popsaných přístupů nebo jejich kombinace a nebo dokonce sama je zdrojem tohoto způsobem jednání, začne považovat Boží slovo za nedostupný vzor a nezbývá jí nic jiného než hledat jiné, dostupné (leč nebiblické) vzory. Zcela se pak vytratí očekávání, že Boží slovo má skutečný význam pro život.
Je to však jinak. Podle Bible lze žít zcela a bez kompromisů, Bible není nedostižný vzor. Křesťané, kteří podle tohoto poznání k Božímu slovu přistupují, to vědí a jejich život na to jasně ukazuje.
