2 Timoteovi 3:14-17 Ale ty zůstávej v tom, čemužs se naučil a cožť jest svěřeno, věda, od kohos se naučil. 15 A že hned od dětinství svatá Písma znáš, kteráž tě mohou moudrého učiniti k spasení skrze víru, kteráž jest v Kristu Ježíši. 16 Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti, 17 Aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový.
Iz 55:10-11 Nebo jakož prší déšť neb sníh s nebe, a zase se tam nenavracuje, ale napájí zemi, a činí ji plodistvou a úrodnou, tak že vydává símě rozsívajícímu, a chléb jedoucímu, 11 Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.
Žalm 106:6-7, 12 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali. 7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém. … 12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho, 13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
Užitek Božího Slova je velmi různorodý (2Tim 3:14-17), proto je třeba Boží Slovo znát. Jsou dvě formy Božího Slova – kázané a psané (Písmo). Skrze živé Boží Slovo jsme se narodili do Božího království – žádný jiný prostředek nemá tu moc, aby zasáhl do hloubi lidského srdce tak, aby výsledkem bylo narození do věčného života. Boží Slovo Bohem jednou poslané se nikdy nevrátí nenaplněné zpátky. Toto Slovo vždy vykoná to, k čemu je Bůh poslal. Boží Slovo je nezničitelné, neporušitelné. To se týká psaného i kázaného Božího Slova. Moc, která v něm je (je-li to Boží Slovo), se musí uvolnit. A skutečně se uvolní. U každého, kdo Boží Slovo slyší. U toho, kdo uvěří k požehnání, u toho kdo neuvěří či neposlechne ke zlořečení.
Psané Boží Slovo, Písmo, je Bohem inspirované a je v životě s Bohem nezastupitelné. Písmo obsahuje zhruba toto základní členění (jen orientační, bez nároku na úplnost)
- Obecná učení – např. učení o zmrtvýchvstání
- Vyučování – vyučování oproti učení říká konkrétně jak něco dělat – patří sem velké části epištol, např. 1Kor 5,6,7
- Boží přikázání – například Zákon, desatero. Boží přikázání jsou prostým Božím oznámením o tom, co musíme a co nesmíme dělat. Je třeba je jednoduše naplňovat (i tehdy, když jim beze zbytku nerozumíme), protože jsou zjevenou Boží vůlí.
- Zjevení moudrosti – např. Přísloví. Slouží k poučení.
- Žalmy, modlitby, písně – zprostředkovávají vhled do intimního života s Pánem, nacházíme tu všeobecně platná sdělení o tom, co to je vztah s Bohem a jak funguje.
- Historie – popis historických událostí zemí či jejich vládnoucích dynastií (knihy Samuelovy či Královské)
- Události – jedná se o události, jež nejsou velkými historickými událostmi, přesto jsou velmi důležité. Například událost
- Ananiášem a Zafirou ve Skutcích.
- Osobní životy – biografie – Mojžíš, David, Eliáš a další.
- Osobní události – jednotlivé události ze života lidí, ať už osobností, o nichž se v Písmu píše, či těch, o nichž se nikde jinde (ani jinde v Písmu) nedočteme.
- Proroctví – prorocké knihy – hovoří o Božích zjeveních o budoucích událostech.
- Se znalostí Písma a Božího Slova vůbec souvisí i naše víra. Pro skutečnou biblickou novozákonní víru, která skutečně obstojí, je nezbytné:
- Znát učení a vyučování.
- Porozumět Božím proroctvím - to je velice důležité pro víru, stabilitu, vytrvalost.
- Mít náležitý vztah s Bohem
- Znát události, zejména biblické. Víra bez vědomí událostí a souvislostí kolem nich nemůže být úplná a stabilní. Ten kdo spoléhá jen na to, co zrovna cítí, a nemá jasné vědomí o Božím jednání, slábne a jeho víra uvadá. To se přihodilo i Izraelcům, když zhřešili – zapomněli na Boží skutky (Ž106:6-7). Kdo tak jedná dnes, riskuje, že z jeho života s Bohem se stane formalita či pouhá emocionální záležitost, až se rozpadne docela. Je tedy dobré znát Boží skutky a nezapomínat na ně. A nejen na ty biblické, ale na ty, které Bůh udělal pro něj osobně či pro lidi z jeho okolí.
- Vidět, že jsme součástí Božího jednání. Je velmi důležité vidět Boží jednání a také to, že my jsme součástí toho, co Bůh dělá. Náš osobní život s Bohem je součástí života Božího lidu.
