Matouš 6:9-33 9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. 10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. 11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. 13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen. 14 Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš. 15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich. 16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. 17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej, 18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně. 19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou. 20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou. 21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše. 22 Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude. 23 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude? 24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně. 25 Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv? 26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete? 27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden? 28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede. 29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich. 30 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry? 31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Čím se budeme odívati? 32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete. 33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno. 34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.
V šesté kapitole Matoušova evangelia Ježíš vyučuje nejprve modlitbě (Mt 6:9-34) a pak vysvětluje některé body této modlitby. Největší část těchto slov zaujímá vyučování o materiálním zaopatření (v návaznosti na v. 11 modlitby). Ježíš zde Židům, kteří měli Písmo a stovky let zkušeností s Bohem říká, že nemají pečovat o své materiální zabezpečení. Měli vědět, že jejich Bůh se o ně stará.
Ježíš dále dává příklad toho, že se Bůh stará i o ptáky a rostliny. Stará se o ně jen proto, že je stvořil. Lidé na tato Ježíšova slova mohli reagovat tak, že takovéto srovnání nepotřebují slyšet, protože vědí, že takový Bůh je. Tedy jim ukazuje, že podstatou bohoslužby není získání Boží přízně. Tak uvažují pohané. Pohanská bohoslužba je zaměřena na získání nějaké formy přízně bohů - materiální zabezpečení, mír, apod. Ježíš viděl, že okolostojící Židé přemýšlejí pohansky, proto jim dal příklad s ptactvem a rostlinami. Aby viděli, že Boží přízeň a zaopatření jsou jisté.
Obdobný případ čteme v šesté kapitole Janova evangelia. Poté, co Ježíš nasytil lidi zázračným rozmnožením chlebů, jej stejní lidé druhý den opět hledali a On jim říká, že ho hledají jen proto, že se najedli. Ježíš dává do protikladu hledání Božího království a pečování o materiální zabezpečení či prospěch.
Nepečovat o existenční zajištění neznamená život v chudobě a Ježíš to tak ani náhodou nemínil. Život v nedostatku sebou přináší neustálý strach o obživu a mentalitu chudoby. Ježíš naopak říká, že „toto vše bude vám přidáno." (Mt 6:33). Vždycky takto Bůh jednal. I ve Staré smlouvě vidíme, že Bůh se staral o svůj lid. V 5M 28 je v první části kapitoly popsáno požehnání, které Bůh dá, když ho bude lid poslouchat - tři čtvrtiny věcí se týkají materiálního zabezpečení.
Co je to tedy hledání Božího království? Hledání pravdy, spravedlnosti, toho, aby se člověk líbil Bohu. V již zmiňovaném evangeliu Jana (Jan 6) se našli lidé, které zajímalo jen hmotné zabezpečení. Když Ježíš vysvětlil, že jde o něco jiného, tak řada lidí, kteří pohansky uvažovali, od Něho odešla. Potom se Ježíš zeptal ostatních učedníků, jestli půjdou také. Oni odmítli s tím, že jen On má slova věčného života. Učedníci nikdy neměli nedostatek, když je Ježíš někam poslal. Není snadné zvěstovat evangelium člověku, který toto záhy nepochopí.
V Sk 10 čteme o člověku, ke kterému byl poslán apoštol Petr, aby mu řekl o Ježíši Kristu. Kornélius nebyl Žid, ale když přišli poslové k Petrovi, tak o Kornéliovi říkají, že to je spravedlivý, bohabojný člověk (Sk 10:22). Tento člověk dobře věděl, o co skutečně běží dlouho před tím, než ho Petr navštívil. A Bůh se postaral o to, aby slyšel evangelium a mohl získat věčný život. V Lk 12:22-40 je také vyučování o přístupu k materiálnímu zabezpečení. Čteme zde zaslíbení, že ti, kteří na prvním místě hledají Boží království, tak se zde na zemi mají dobře.
