Církev je často považována pouze za jakousi sociální instituci, jejímž úkolem je starat se o potřebné či zajišťovat sociální „servis" svým členům. To určitě mezi její role patří, leč její hlavní poslání je zcela jiné - alespoň podle Božího Slova.
Apoštol Pavel píše bratřím do Efezu (Ef 1:3-6 ), za jakým účelem a cílem Bůh církev ustanovil. Svůj záměr nám tu Bůh sděluje zcela: rozhodl se, že chce mít svůj zvláštní, sobě nejbližší lid. Andělé člověka v řadě ohledů člověka převyšují, jsou Bohu zcela oddáni a slouží mu, Bohu to ale nestačilo. Zatoužil mít někoho podobného sobě samému. Dokonce tak, že se zavázal strávit s člověkem věčnost.
A rozhodl se tak ještě před ustanovením světa, nikoli v reakci na pád člověka do hříchu. Proč? Protože se mu tak zkrátka zachtělo - vždyť co jiného znamená „podle dobře libé vůle své" (tamtéž, v. 5).
Konečný cíl života člověka podle Božího záměru je stát se a být Božím synem, dcerou, a to pro celou věčnost. Všechno ostatní jsou jenom prostředky k dosažení tohoto cíle.
I jen drobná odchylka od tohoto cíle a od porozumění jemu má vážné dopady do života člověka. Stejně jako cílem rozhodnutí mít děti je společný život rodičů a dětí v lásce, cílem manželství je společný života manželů v lásce, cílem stvoření člověka je společný život s Ním, rovněž v lásce.
K zajištění dobrého chodu rodiny je třeba vykonávat - zjednodušeně řečeno - řadu činností, které samy o sobě nejsou cílem, nýbrž jen prostředkem k životu. S církví a s Pánem je to podobně. Stejně jako v rodině chceme žít tak, abychom byli ostatním k potěše, radosti a záleží nám na nich, stejně tak i v církvi, vůči bratřím a sestrám a vůči Bohu žijeme podobně.
Není nic důležitějšího než to, aby člověk „umožnil" Ježíši Kristu vlastní proměnu do stavu, ve kterém do společenství s Ním může vstoupit a žít v něm. Aby došel do Bohem předurčeného cíle, stal se znovuzrozeným Božím dítětem, a poté vešel do věčnosti a tam pak trávil s Bohem věčnost v tom nejužším možném obecenství.
Ano, církev je na Zemi proto, aby hlásala Boží Slovo - leč není to cíl sám o sobě. A už vůbec nejde o naplnění statistik o počtech členů (kteří se posléze vytrácejí a nahrazují je další dočasně získaní jedinci). Hlásání evangelia a Božího Slova je „pouze" prostředek k tomu, aby se lidé mohli stát Božími syny a dcerami a aby mohli dojít až do konečného a věčného obecenství s Bohem v Jeho království.
Toto je hlavní Boží záměr s církví. A tento záměr má mít na zřeteli i církev samotná. Čím více je tomu tak, tím více se jedná o pravou církev v biblickém smyslu.
