Efezským 1:3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu. 4 Jakož vyvolil nás v něm před ustanovením světa k tomu, abychom byli svatí a neposkvrnění před obličejem jeho v lásce, 5 Předzřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista v sebe, podle dobře libé vůle své, 6 K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v milém Synu svém. 7 V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho, 8 Kterouž rozhojnil k nám ve vší moudrosti a opatrnosti, 9 Oznámiv nám tajemství vůle své podle dobré libosti své, kteroužto libost předuložil byl sám v sobě, 10 Aby v dokonání plnosti časů v jedno shromáždil všecko v Kristu, buďto nebeské věci, buďto zemské. 11 V něm, pravím, v kterémžto i k losu připuštěni jsme, předzřízeni byvše, podle předuložení toho, jenž všecko působí podle rady vůle své, 12 Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu. 13 V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým, 14 Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.
Židum 9:22 A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
Židum 9:11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení, 12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. 13 Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla, 14 Čím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému?
1Petrova 1:17 A poněvadž Otcem nazýváte toho, kterýž bez přijímání osob soudí vedle skutků jednoho každého, viztež, abyste v bázni Páně čas vašeho zde putování konali, 18 Vědouce, že ne těmi porušitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, vykoupeni jste z marného vašeho obcování podle ustanovení otců, 19 Ale drahou krví jakožto Beránka nevinného a neposkvrněného, Krista,
Matouš 18:11 Nebo přišel Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
Bůh se ještě před stvořením člověka rozhodl stvořit svůj lid a zároveň ustanovil, že se tak stane skrze Krista. V Něm proto dal vše potřebné, aby se Jeho záměr mohl zrealizovat, včetně vykoupení skrze Jeho krev.
Bůh se ještě před stvořením světa rozhodl stvořit svůj lid a ustanovil, že toho dosáhne skrze svého syna, Ježíše Krista (Ef 1:1-5).
Toto pochopit je zásadně důležité. Je nezbytné rozumět tomu, kdo jsme a moci se o to opřít. To je základ stability. To, že jsme Boží lid, resp. že Bůh se ještě před ustanovením světa rozhodl nás stvořit jako svůj lid, určuje cíl a směr našeho života.
V Kristu proto dal vše potřebné k naplnění tohoto svého plánu. Apoštol Pavel to v listu Efezským potvrzuje, když píše, že nám Bůh dokonale požehnal v Kristu (Ef 1:3). To znamená, že právě v Kristu jako prostředníku je obsaženo a nám dáno všechno potřebné k tomu, aby se tento Boží plán a cíl mohl naplnit. A to bez ohledu na jakýkoliv další vývoj. To se potvrdilo i tím, že na Božím cíli – mít svůj lid – se nic nezměnilo ani po pádu člověka do hříchu.
Bůh nedopustí, aby v Jeho lidu byl jen stín hříchu, jen dokonalý lid bez poskvrny může být v Boží přítomnosti. Tomuto nároku nemůže člověk po pádu do hříchu sám od sebe vyhovět. Řešení proto muselo být v Kristu, kterého Bůh před ustanovením světa postavil jako prostředníka, ručitele, svého záměru. Tedy základním momentem se stalo vykoupení a odpuštění hříchů skrze Krista (Ef 1:7).
Bůh nemohl zvolit jiný způsob vykoupení po pádu člověka do hříchu než skrze Krista, protože by popřel sám sebe – již před stvořením, a tedy i pádem člověka učinil, že v Kristu je vše potřebné k tomu, abychom mohli být Božím lidem (Ef 1:3-6).
Očištění a vykoupení je, jak víme, možné jedině skrze krev (Žid 9:22), bez vylití krve není možné odpustit vinu. Krev zvířat, která v dobách Zákona člověka krátkodobě očišťovala, je pro trvalé a dokonalé očištění člověka nedostatečná (Žid 9:11-14). Bůh ve své spravedlnosti zvířecí oběť nemůže přijmout jako dostatečnou pro trvalé odpuštění hříchu a viny. Proto jsme vykoupeni právě a jedině krví Ježíše Krista. Nikdo jiný nemůže Krista zastoupit (1Pet 1:19).
Ježíš se tedy musel nezbytně stát člověkem. Proto se narodil z ženy a je nepochybné, že skutečně byl člověkem. I on sám o sobě říká, že je Syn člověka (např. Mat 18:11). Zároveň byl zcela čistý, bez viny, a jedině tak se mohlo vylití Ježíšovy krve stát zástupnou a ve všech ohledech dostačující obětí za každého člověka. Žádný jiný způsob neexistuje a není možný. Tomu je třeba porozumět a přijmout to.
Důvodem pro to, jaký Bůh zvolil způsob pro očištění svého lidu, je tedy Jeho dokonalá spravedlnost. Spravedliví se z toho radují, nespravedliví se bojí.
Není důvod, aby se Boží děti bály Boží spravedlnosti. V Kristu máme všechno potřebné, abychom Jeho spravedlnosti vyhověli. Naprosto tedy není na místě z těchto nesprávných obav Boží požadavky relativizovat a snižovat.
