Soudců 13:2 Byl pak muž jeden z Zaraha, z čeledi Dan, jménem Manue, jehož manželka byla neplodná a nerodila. 3I ukázal se anděl Hospodinův ženě té a řekl jí: Aj, nyní jsi neplodná, aniž jsi rodila; počneš pak a porodíš syna. 4Protož nyní vystříhej se, abys vína nepila aneb nápoje opojného, a abys nejedla nic nečistého. 5Nebo aj, počneš a porodíš syna, a břitva ať nevchází na hlavu jeho, nebo bude to dítě od života Nazarejský Boží, a tenť počne vysvobozovati Izraele z ruky Filistinských. 6I přišla žena a pověděla to muži svému, řkuci: Muž Boží přišel ke mně, jehož oblíčej byl jako oblíčej anděla Božího, hrozný velmi, a neotázala jsem se jeho, odkud by byl, ani mi svého jména neoznámil. 7Ale řekl mi: Aj, počneš a porodíš syna, protož nyní nepí vína aneb nápoje opojného, aniž jez co nečistého, nebo to dítě od života bude Nazarejský Boží až do dne smrti své. 8Tedy Manue modlil se Hospodinu a řekl: Vyslyš mne, můj Pane, prosím, nechť muž Boží, kteréhož jsi byl poslal, zase přijde k nám, a naučí nás, co máme dělati s dítětem, kteréž se má naroditi. … 20Nebo když vstupoval plamen s oltáře k nebi, vznesl se anděl Hospodinův v plameni s oltáře, Manue pak a manželka jeho vidouce to, padli na tvář svou na zemi. 21A již se více neukázal anděl Hospodinův Manue ani manželce jeho. Tedy porozuměl Manue, že byl anděl Hospodinův. 22I řekl Manue manželce své: Jistě my zemřeme, nebo jsme Boha viděli. 23Jemuž odpověděla manželka jeho: Kdyby nás chtěl Hospodin usmrtiti, nebyl by přijal z rukou našich oběti zápalné a suché, aniž by nám byl ukázal čeho toho, aniž by na tento čas byl nám ohlásil věcí takových.
Lukáš 1:5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta. 6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Role Samsona měla být podle Božího plánu mimořádná, on ji však nenaplnil. O to více stojí za pozornost ale jeho rodiče, kteří mimořádní byli a jejich příklad je následování hodný.
Samsonův příběh je dalším z řady těch, na nichž vidíme, jak se věci lidským selháním a hříchem nakonec vyvíjely jinak, než jak je Bůh zamýšlel.
Že Boží záměry se Samsonem byly pravděpodobně zásadní a že jednou z jeho rolí měla být záchrana Izraele, je zjevné už ze způsobu, jakým připravoval jeho příchod na svět (Sd 13:2nn). Jen v několika málo v Písmu popsaných případech, například u Ježíše Krista či Jana Křtitele, Bůh předem zjevil jejich rodičům, že dítě přijde na svět a jaká bude jeho životní role a služba Bohu.
Na rozdíl od Jana a Ježíše Samson svému povolání nedostál a Boží záměry s ním a jeho prostřednictvím ani s Izraelem se nenaplnily. Při sledování jeho příběhu ale obvykle poněkud zaniká příběh jeho rodičů. A popravdě, ten je – byť zmíněn jen relativně krátce (v případě Samsonovy matky není dokonce ani uvedeno její jméno) – mimořádný a jejich příklad následováníhodný.
Z toho, jak probíhalo oznámení o Samsonově narození a vyvolení, můžeme totiž v jejich životě usuzovat na řadu věcí. Nejprve Samsonovu matku oslovil anděl, aby jí oznámil, že se jí vbrzku narodí syn a že si ho Bůh vybral jako osvoboditele Izraele. Žena ani na chvíli nezapochybovala o pravosti jeho slov a vše obratem oznámila svému muži Manuovi. Ani on nezapochyboval o pravosti manželčina sdělení a okamžitě se obrátil v modlitbě k Bohu, aby ho požádal o další pokyny, jak syna vychovávat v souladu s Jeho záměry (Sd 13:8). Z toho je zřejmé, že mezi oběma manželi panoval biblický řád i to, že oba byli vydaní Bohu a že způsob jejich vzájemného jednání, respektu a důvěry byl zažitou praxí.
Zajímavé je i to, jak Manue reagoval na fakt, že anděl, o němž se oba domnívali, že je „jen“ Božím mužem, tedy člověkem, podvakrát přišel za jeho manželkou, nikoli za ním. Neurazil se, nezlehčil manželčino svědectví, nepochyboval o pravdivosti slov jak své ženy, tak Božího muže.
Zjevné je i to, že jeho žena za ním podvakrát nešla proto, že by byla bezradná. Důkaz o její moudrosti vidíme při odchodu anděla do nebe, když Manue na základě jeho doporučení přinesl na určené místo obětinu Bohu. Když se anděl v plameni obětního zápalu (který on sám zapálil, neobětoval tedy Manue) vznesl k nebi, pochopili, že se jedná o anděla a na oba padla bázeň. Žena však svým střízlivým a věcným hodnocením situace rozptýlila mužovy obavy, že jistě zahynou, jelikož spatřili Boha. Pochopila, že když Bůh s nimi takto jednal, protože jim chtěl oznámit své záměry s nimi a s jejich dítětem, bylo by v rozporu s Jeho charakterem, aby je pak připravil o život (Sd 13:22-23).
Manue a jeho žena byli skutečně mimořádní. Jejich víra přinesla okamžitou a správnou reakci. Intuitivně, bez velkého přemýšlení se oba zachovali podle Božího řádu. Právě podle jednání v konkrétní situaci se totiž ukáže, jaká naše víra je. Úroveň jejich vztahu, víry i vzájemné důvěry ve víru druhého bylo něco mimořádného. A jedině proto, že byli takto výjimeční, mohli se stát rodiči dítěte, jež Bůh vyvolil jako zachránce svého lidu.
Na základě toho, co o nich v Písmu čteme, můžeme o nich podobně jako o rodičích Jana Křtitele říci, že to byli spravedliví lidé bez úhony (Luk 1:6). Ostatně i celé oznámení o narození proběhlo u Jana i Samsona velmi podobně (Luk 1:5-17). Nevidíme v Písmu mnoho příkladů takových manželů. Spravedliví, Bohu vydaní rodiče, manželé podle Božího řádu, kteří se zachovali správně při oznámení o početí, narození a povolání pro jejich dítě, i během výchovy, dokud měli dítě pod svojí rodičovskou pravomocí.
