Báseň, kterou složil John Donne (1573-1631). Její originální titul, obsahující slovo „nedokonalé“, má dvě možná vysvětlení: buď jde o báseň nedokončenou, nebo o Donnovo poetické znázornění toho, že zatímco Kristovo vzkříšení bylo dokonalé, to lidské nikoli – resp. to je teprve vyhlížené, pročež „zbytek chybí“.
 |
| John Donne |
SPI, spi, slunce staré, stále choré
z Pátka rány1 – dosud otevřené;
Jen spi, spočiň, svět na tom netratí,
lepší slunce nad námi dnes svítí;2
co nechce osvítit jen světu tvář
jak ty, peklem prochází jeho zář:3
a v ní temné ohně skomírají,
jak když lidské ve dne jas nemají.4
Tělo jeho prošlo svět a nyní
pospíchá již v nebeskou svatyni,
To, aby všem nabídnout se dalo,
po ty tři dny se kamenem stalo.5
Zlato byl,6 když pohřben jsa – však žije:
Lék, co nejen vůli proměňuje
– z tvrdé, železné ji v dobrou mění –,
i hříšné tělo jak své učiní.
By snad kdo – jenž mní naivně věřit,
že může duši rozeznat a zřít
opouštět tělo – u hrobu kdys’ byl
a tělo to, když z plátna vzato, zřil,
právem řek’ by: to tělo je duše,7
ne snad jednoho, jen všech být může.
Zbytek chybí.8
2. Tj. vzkříšený Kristus, jehož vzkříšení je lepší než východ Slunce.
3. Odkaz na Kristovo sestoupení do pekla, srov. 1Pt 3:19-20.
4. Stejně jako lidmi zapálený oheň ztrácí svou výraznost při denním světle, tj. při světle „starého Slunce“, temné ohně pekelné jsou přemoženy „lepším sluncem“, Kristem.
5. Kristus musel zemřít a být uložen do země, aby zařídil odpuštění a spasení pro všechny, kdo se rozhodnou je přijmout.
6. Alchymisté si mysleli, že působením Slunce se minerály, kameny „pohřbené“ pod povrchem Země mění ve zlato. Donne tento obraz využívá a sděluje, že Ježíš byl pohřben (jako kámen, minerál), ale neproměnil se ve zlato působením Slunce, protože vždy byl „zlatem“.
7. Tj. vzkříšené oslavené tělo Kristovo bylo v představě básníka tak slavné a úchvatné, že by si jej někdo mohl splést s duší – ale nikoli duší jednotlivého člověka, vzkříšené tělo oslaveného Krista bylo tak slavné, že by je dotyčný „naivně věřící“ jedinec mohl považovat leda za duši všech lidí.
8. Objevuje se psáno rukou v tištěném vydání z roku 1633 – a to latinsky (báseň je psaná anglicky): „Desunt caetera“.
9. Pokud Jej netoužím mít, tak Jej nemiluji.
