Jan Kapita: Kázání na 1J 5

Podvečerní kázání na úsek z páté kapitoly První epištoly Janovy bratrského duchovního a jednoho ze spolupracovníků na překladu Bible kralické Jana Hlaváče „Kapity“.

Nešpor

Při zavírce dnešního svatého Čtení slyšeli jsme také ta slova od Evangelisty svatého Jana položená, že mnohé jiné divy činil Pán Ježíš před obličejem učedlníkův svých, kteříž nejsou psáni v knize této, ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život věčný měli ve jménu jeho. Odtudž znáti můžeme, že všecka psaní Evangelistská i Apoštolská, o Pánu Kristu nám vypravující, mají od nás k tomu cíli obrácena a užívána býti, abychom z nich víry pravé v Pána Ježíše Krista nabývali a v ní se vzdělávali.

Druhé, abychom skrze touž víru života věčného dosáhli. Protož i nyní díl svaté řeči dnešní k tomuto času za Epištolu přiložený slyšeti i o té víře a moci její Boží slovo pro lepší naše při ní osvícení připomenouti sobě máme.

Epištolu tedy dnešní slyšme:

1. Jan V.

Všecko zajisté, což se narodilo z Boha, přemáhá svět, a toť jest to vítězství, kteréž přemáhá svět, víra naše. Kdo jest ješto přemáhá svět, jedině kdož věří, že Ježíš jest Syn Boží? Toť jest ten, kterýž přišel (vyznamenán jsa) skrze vodu a krev, (totiž) Ježíš Kristus, ne v vodě toliko, ale v vodě a ve krvi a Duch jest, jenž svědectví vydává, že Duch jest pravda. Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi, Otec, Slovo a Duch svatý, a ti tři jednou jsou. A tři jsou, jenž svědectví vydávají na zemi, duch a voda a krev, a ti tři jedno jsou. Poněvadž svědectví lidské přijímáme, svědectví Boží větší jest. Nebo totoť svědectví jest Boží, kteréž vysvědčil o Synu svém. Kdož věří v syna Božího, máť svědectví sám v sobě.

Dobře se dnešní Epištola k svatému Evangelium ráno předloženému trefuje, neb takměř všecko dnešní Čtení k víře nám slouží: Pán Kristus své Učedníky z nevěry vyvozuje k tomu, aby věřili, slovem i skutkem je vede, oni ač nejprve pochybují, však potom věří i víru vyznávají. Kristus pak víru tak schvaluje, že blahoslaví ty, kteříž nevidouce, uvěří. Svatý Jan také praví, že proto ty všecky věci zapsal a zaznamenal, abychom věřili že Ježíš je Kristus.

Takž podobně i Epištola svatá dnešní tato o víře nám vypravuje, její velikou moc a sílu, až i pevnost její a důvody nepřemožené v známost uvodí. Kteréž chceme-li rozuměti, musíme nejprve věděti příčinu, kterouž měl svatý Jan k psání slov Epištoly této.

Málo výše svatý Jan vyučuje věrné pravému Boha milování, a to, že má býti prokazováno ostříháním Božských přikázání. Aby pak někdo se od ostříhaní Božích přikázání, nemožností svou neodhrozyl,¹ doložil svatý Jan, že ta přikázání Boží nejsou těžká. Což poněvadž se zdá rozumu našemu odporné, ukazuje to svatý Jan, kterak a v jakém smyslu má to rozumíno býti, že přikázání ta nejsou těžká, totiž těm kteříž v Boha věří a jej milují: nebo takoví i svět přemáhají. A Kristus pověděl, že věřícímu jest všecko možné.² Nýbrž víra a opravdová milost k Kristu činí to, aby jho Páně bylo sladké a břímě jeho lehké.³ Takť i tuto veliká jest síla synů Božích, kteříž z Boha narození jsou, ti přemáhají svět i vše což na světě jest jim odporného. Jak se pak to děje a kterak víra vítězí, to z textu této řeči poznati se může, v němž dvoje věc se zavírá:

I. O vitězství víry.

II. O jistotě a pevnosti též víry.

O první věci

Dí Apoštol: Všecko což se narodilo z Boha, přemáhá svět. A toť jest to vítězství, kteréž přemáhá svět, víra naše. V těch slovích mluví svatý Jan o vítězství a moci víry, kterouž ona provozuje: přičemž znamenati tyto částky náleží:

1. Co se tím míní Všecko, což se narodilo z Boha, přemáhá svět? Neb na dvě věci to se dobře vyložiti může:

i. Na všecky syny a dcery Boží, skrze víru znovu zrozené, kteříž se k Kristu Pánu přiučastnili, v něm své vítězství mají i jeho požívají a mocí Ducha jeho znovu zplozeni byvají, aby již jiní před Bohem učineni byli. O čemž svatý Jakub v 1. kapitole dí: On protože chtěl, zplodil nás slovem pravdy k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.⁴ A takovýmť on dává tu moc, aby mohli zlé přemáhati, i v doufání jeho ustavuje, řka: Doufejtež, já jsem přemohl svět.⁵ A tiť mohou v pravdě říci: Já všecko mohu v tom, kterýž mne posiluje.

ii. Míní se tím všickni darové, od Boha věrným udělení a jako z něho zrození, totiž jeho dílem a působením zvláštním v člověka znovu narozeného vlití, jako jest předně víra pravá a živá, důvěrné Boha vzývání, naděje nepochybná, stálost, trpělivost a úmysl v dobrém předsevzetí ustavený: ješto ti všickni darové mají v sobě takovou moc, aby vítěziti mohli, nade všemi nepřáteli svými.

2. Sluší znamenati: Které věci tato víra a všickni věřící přemáhají a nad kterými to nepřáteli vítězí? Jedním slovem to svatý Jan zavírá,⁶ když dí: Přemáhá svět. Svět tedy jest ten protivník, proti němuž všickni věřící bojovati mají. Pod kterýmžto jménem zavíraje se všickni nepřátelé, kteříž se, na světě jsouce, proti Božím vyvoleným postavují, totiž ďábel, Antikrist i vlastní tělo člověka. Svět tento bojuje proti věřícím synům a dcerám Božím, těmito dvěma přípravami:

a. Libými pokušeními, když nám ukazuje slávu svou, bohatství mnohá, rozkoše a veselí hříšná, jichž bychom s ním mohli požívati, kdybychom jen chtěli po něm postoupiti. O čemž dí svatý Jan v 1. Epištole v 2. kap.: Všecko což jest na světě, jest žádost těla a žádost očí a pýcha života.⁷ Máť jistě ten svět své rozličné nástrahy a vnady, onomu slibuje mnoho statku a zboží, jinému mnoho přátelství a tovaryšství s jinými, jinému všelikou vzácnost a poctivost, mezi lidmi, čímž člověk velmi snadně jat a svěden bývá, ale právě věřící i těmi věcmi pohrdá a je přemáhá.

b. Bojuje svět proti věrným věcmi utrpnými a strastnými, když takové, kdož právě v Pána Krista uvěřili, v ošklivosti má, jimi pohrzi, je sobě zlehčuje, křivdu jim činí, trápí, nuzí, v zlou pověst obláčí,⁸ z dědictví a statku loupí, život odjímá, kamenuje, dře, trhá, pálí, jakož pak toho ne jeden příklad na mučednících mnohých jest ukázán. Ale i to víra přemáhá, jakž dí Apoštol k Římanům 8: Kdo nás odloučí od lásky Kristovy, zdali zámutek anebo úzkost nebo protivenství, zdali hlad čili meč.⁹ V tom (prý) ve všem udatně vítězíme skrze toho, kterýž nás zamiloval. Takť i ďábel, kníže světa tohoto, proti věrným bojuje chytrostmi svými, vzbuzováním rozličných pokušení a jímáním častokrát lidí do svých osidel a léček, jakž byl i samého Pána sobě získati chtěl.¹⁰ Antikrist tolikéž proti Kristu a jeho učení se postavuje, lidi od pravdy svozuje, v bludy a hříchy uvodí, jakož tam hned za času svatého Jana takových bylo množství, kteříž proti víře v Krista Božího Syna mnoho mluvili a kázali, proti nimž svatý Jan v této Epištole svědectví nebeská i zemská přivozuje. O čemž níže.

Ano i vlastní tělo proti duchu našemu, Duchem Božím opravenému, se postavuje, toho častokrát žádá, což se jemu líbí a Bůh zapovídá. Toho pak nenávidí, což dobrého jest, k tomu se má neživě, neochotně, i s stýskáním, podobně jako onen Lot z Sodomy nepospíchá.

iii. Zatím pak sluší znamenati i to: Kterak ti věřící a ta víra ty nepřátely přemáhá: Svět přemáhá člověk, když cele v Krista věří a jej miluje a na jisté slovo jeho spoléhá, jistotně tomu věře, což se v něm oznamuje: Má v Kristu všecko své potěšení, libost a radost dokonalou, aniž chce postoupiti po libostech světa, jakýchkoli on mu namítá. Ukazuje-li člověku slávu a vzácnost na světě, tuto má věřící v Kristu mnohem větší slávu: býti posazenu mezi syny Božími. Ukazuje-li svět bohatství, víra má v Kristu všecko zboží a poklady nejdražší. Ukazuje-li svět libost, rozkoše, svobodu: mnohem více toho má víra v Kristu, libosti, radosti, utěšení beze všeho konce. Na druhou stránku člověk jsa v víře dobře ustaven, ve všech pokušeních stále se má a trpělivě, ani meč, ani oheň ho neodstraší od Krista, ani moci a brány pekelné¹¹ proti němu se postavující nic nezískají, všudy ho víra těší a sílí. Nebo vezmou-liť statek tělesný, víra vidí v nebi věčné tvé zboží. Trpíš-li v čem nedostatek, víra vidí, že Otec nebeský ví a zná, čeho potřebuješ. Tratíš-li život zdejší, víra ukazuje tobě věčný. A takť jsou svatí věrou svět přemáhali: skrze víru vybojovávali království, zacpávali ústa lvům, uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče.¹²  Tak víra přemáhá ďábla i jeho pokušení, když jemu nic nepovoluje. Přemáhá i Antikrista, když proti jeho bludům a lžem cele Božímu slovu věří. Takť tělo přemáháno bývá, když se umrtvuje, v sobě všeliké žádosti zlé udušuje a skrocuje a v službu je duchu podrobuje a toť jest věrných vítězství.

O druhé věci

Dí svatý Jan: Kdo jest ješto přemáhá svět, jediné ten, jenž věří, že Ježíš jest Syn Boží. Toť jest ten, kterýž přišel skrze vodu a krev, Ježíš Kristus. Těmi slovy oznamuje svatý Jan, jaká jest to víra, kteráž vítězí a přemáhá svět, že tato jest věřiti o Kristu:

I.že on jest Syn Boží;

II. že on přišel v vodě a ve krvi. Přišel v vodě, když skrze křest svůj vodný prokázán jest Božím Synem pravým a vyznamenal tím své posvěcení, očištění a umytí svých věrných v sobě připravené. Přišel ve krvi, když skrze svou smrt a vylití krve prokázán jest Božím Synem a Mesiášem, a tím ukázal v sobě hojnou spravedlnost, dostiučinění za nás a všecko cele v sobě složené vykoupení naše. Čehož všeho Duch Kristův, jenž jest závdavek věčného dědictví, pojišťuje v srdcích lidí pobožných. Této pak pravé víry dvoje svědctví svatý Jan pokládá:

Jedna jsou nebeská, a ta jmenuje:

1. Jest Otec, kterýž při Křtu dal svědectví Synu svému.¹³
2. Slovo, Sny Boží, kterýžto též o sobě svědčil a pravil. (Jan 14, item 17 i jinde.)¹⁴
3. Duch svatý, kterýž při Křtu na Pána viditelně sestoupil, a od něho ve věrných lidí srdce posílán bývá a ti tři jedno jsou.

Druhá svědectví zemská, kteráž na zemi trvají a zůstávati mají až do skonání světa:

1. Duch svatý, kterýž v kázání svatého Evangelium moc svou koná a svědectví Kristu vydává.
2. Voda, jenž jest Křest ve jménu Kristovu daný, jimž se znamená, dává i svědčí v Kristu naše posvěcení.
3. Krev, to jest smrt Kristova a vylití jeho krve, čehož na paměť večeři svou novou nám ustavil: Čímž nám ospravedlnění a celé naše vykoupení osvědčuje.

A toto svědectví zavírá svatý Jan těmito slovy: Kdož věří v Syna Božího, máť svědectví sám v sobě,¹⁵totiž ti nepotřebují jiných svědectví více, dobré svědomí Duchem Božím osvícené a napravené vede je k tomu, aby na tom přestali, s Církví jednomyslně tak smýšleli a smyslům bludným Ariánským od této víry se odvésti nedali. V kteréžto víře spasitedlné, rač dáti Pán Bůh náš nebeský nám šťastné setrvání. Amen.